Ve jménu lži a nenávisti: Stvoření druhé Babišovy vlády
29. června 2018, FORUM 24 / komentář
Když u Lumbeho vily vzplály trenky, mělo jít podle pana prezidenta o autentický kus látky vzešlý z rukou skupiny Ztohoven. Podle triumfujícího výrazu hlavy státu i jeho kohorty (jak pěkně tituluje tyto figury předseda Ústavního soudu), by jeden uvěřil, že se skutečně na hranici škvaří originál. Ale je třeba být opatrný. Po kouzelnickém čísle se jmenováním ministra zahraničí, kdy jsme nebyli schopni se dobrat ani počtu dopisů ani jmen, která se na nich v jednotlivých verzích objevovala, je třeba připustit, že ani s těmi trenkami to nebylo tak, jak se to tváří. Možná je originál někde v hradním sejfu a ještě na svou chvíli čeká. Miroslav Poche na tobogánu lží a výmluv Ale k důležitějšímu, ke jmenovačním dopisům. Někdo lhal a máme vědět kdo a proč. Jde o zásadní věc, zda byla vláda jmenována v souladu s Ústavou. Zcela nepochopitelně se před pár dny strhla pře o pana Pocheho. Stal se červeným hadrem pro komunisty a pana prezidenta. Probíraly se a pokřivovaly všelijaké jeho výroky a stanoviska, aby se tak dosvědčila jeho nekompetence morální i politická. O pana Pocheho mi nejde. Jeho levicové názory na uspořádání společnosti jsou v protikladu s mými. Jde však o to, co se skutečně kolem jeho osoby navršilo, co vyústilo v oprávněné pochybnosti ohledně postupu nejvyšších ústavních představitelů České republiky. Matení a mlžení kolem této kauzy bylo tolik, že se v tom nikdo nevyzná, to byl zřejmě cíl celé operace. Uondat, utahat, odvádět pozornost a za zády veřejnosti to potom sfouknout tak, jak to vyhovuje hlavním aktérům. Článek pokračuje ZDE
Když u Lumbeho vily vzplály trenky, mělo jít podle pana prezidenta o autentický kus látky vzešlý z rukou skupiny Ztohoven. Podle triumfujícího výrazu hlavy státu i jeho kohorty (jak pěkně tituluje tyto figury předseda Ústavního soudu), by jeden uvěřil, že se skutečně na hranici škvaří originál. Ale je třeba být opatrný.
Po kouzelnickém čísle se jmenováním ministra zahraničí, kdy jsme nebyli schopni se dobrat ani počtu dopisů ani jmen, která se na nich v jednotlivých verzích objevovala, je třeba připustit, že ani s těmi trenkami to nebylo tak, jak se to tváří. Možná je originál někde v hradním sejfu a ještě na svou chvíli čeká.
Miroslav Poche na tobogánu lží a výmluv
Ale k důležitějšímu, ke jmenovačním dopisům. Někdo lhal a máme vědět kdo a proč. Jde o zásadní věc, zda byla vláda jmenována v souladu s Ústavou. Zcela nepochopitelně se před pár dny strhla pře o pana Pocheho. Stal se červeným hadrem pro komunisty a pana prezidenta. Probíraly se a pokřivovaly všelijaké jeho výroky a stanoviska, aby se tak dosvědčila jeho nekompetence morální i politická.
O pana Pocheho mi nejde. Jeho levicové názory na uspořádání společnosti jsou v protikladu s mými. Jde však o to, co se skutečně kolem jeho osoby navršilo, co vyústilo v oprávněné pochybnosti ohledně postupu nejvyšších ústavních představitelů České republiky. Matení a mlžení kolem této kauzy bylo tolik, že se v tom nikdo nevyzná, to byl zřejmě cíl celé operace. Uondat, utahat, odvádět pozornost a za zády veřejnosti to potom sfouknout tak, jak to vyhovuje hlavním aktérům.
Článek pokračuje ZDE