Poslanecká sněmovna schválila téměř všechny předsedy sněmovních výborů, po dohodě nakonec všechno proběhlo poměrně hladce, výhrady se objevily v jediném případě – u poslance SPD Radka Kotena. Jak hodnotíte ustavující schůzi jako celek?

 

Ukázalo se, že hnutí ANO nechtělo moc uzavírat dohody, ta přípravná fáze sestavování Sněmovny a ustavující schůze byla svým způsobem atypická, protože se jednání nevedla. Výbory byly nakonec ustaveny, pan Koten jako zástupce SPD byl shledán problematickou osobou, což se také odrazilo při volbě. Nicméně fungující většinou ve Sněmovně, tou už koaliční, hnutím ANO, komunistů a SPD, byl zvolen.

 

 

Já jsem si nekontrolovala jména, kdo koho podpořil nebo ne. Ale na klubu jsme neměli žádné závazné hlasování ohledně této podpory. Je to jeho názor, je třeba ho respektovat. Všichni ostatní z klubu vyjádřili opačný názor.

 

 

Možná, že si to pan poslanec Klaus v hlavě uspořádal tak, že existuje nějaká dohoda na post předsedy výboru a že ji chce ctít, i když jsme žádnou dohodu na pana Kotena neuzavírali, ale asi to vzal z toho obecného pohledu. Já to nebudu nijak dál komentovat, protože jsem svůj názor dala dostatečně najevo svým hlasováním, jsem hluboce přesvědčena, že pan Koten je bezpečnostním rizikem pro Českou republiku a nemá vůbec v této pozici co dělat.

 

 

Na mne celý průběh od voleb působí tak, že se děly fiktivní věci. První fiktivní věcí pro občany bylo ustavování Poslanecké sněmovny s heslem „Ať už začneme pracovat“. A druhou bylo vymýšlení vlády se stejným heslem. Přitom jde o úplně něco jiného – o vytvoření většiny, která zabrání vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Pod krycím názvem ustavování Sněmovny a sestavování vlády ve spolupráci s Milošem Zemanem uspořádal Andrej Babiš sérii jednání, která měla vyústit v to, že bude mít garantováno, že nebude vydán. A zatím se mi zdá, že v tom byl velmi úspěšný.

 

 

Neznala jsem dosud pana Metnara, nesetkala jsem se s ním, o jeho aktivitách v uskupení, které bojuje proti NATO a za proruské směřování, jsem se dozvěděla až teď z tisku v souvislosti s tím, že se jeho jméno objevilo jako kandidát na ministra vnitra. Považuji to za druhé, naprosto zásadní nebezpečí pro směřování České republiky a řadí se to do toho řetězu odvíjejícího se od prezidenta republiky, který své proruské postoje demonstruje při každé příležitosti, směrem k Adreji Babišovi, budoucímu premiérovi, který úzce spolupracuje s Vojtěchem Filipem. Jde o dva představitele komunistické strany, jeden bývalý, jeden současný, jeden je ověřený spolupracovník StB, druhý se soudí, že nebyl spolupracovníkem StB, a tohle všechno je spojuje. A tenhle spolek se dál rozšiřuje o ministra vnitra stejného směřování a stejného proruského, protizápadního a proti NATO směřování. Když si tento řetěz – prezident, premiér, úzká spolupráce s komunisty a do toho si dosadíme ministra vnitra – promítneme, tak každému soudnému člověku, který chce, aby Česká republika patřila do skupiny západních zemí, musí být úzko.

 

 

Myslím, že zahraniční tisk přečetl naši situaci správně, takhle to prostě je.

 

 

Můj osobní názor je, že tím, jak byla utvářena parlamentní většina pro nevydání Andreje Babiše, což je základní podmínka, aby mohl fungovat v nějaké vládě, byla utvořena koalice pro tu vládu. Myslím, že ji nějakým způsobem podpoří komunisté i Okamura a jeho sdružení. Takže očekávám, že v prvním pokusu vláda důvěru získá.

 

 

Je to další střípek do mozaiky, ale není to nic překvapivého. Kdo chtěl o Andreji Babišovi něco vědět, věděl. Věděl, že vypálil pole svému konkurentovi, věděl, že nepřátelsky přebíral Kostelecké uzeniny a další firmy, že doháněl lidi z těchto firem k sebevraždě, takže pro mne není překvapení, že i v tomto případě se nezdráhal podvodu a využíval pozemky, na kterých nemá co dělat. Mohu se divit, že to nevadí velké části společnosti, v žádném případě to nechápu, protože u nikoho jiného by takové jednání nerespektovali, proč to tedy respektují u soudruha Bureše? Tomu já nerozumím.

 

 

Nevím, jak oni si to představují, ale pan Vondráček byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny, třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Jestli třetí nejvyšší ústavní činitel v zemi zpochybňuje nezávislost justice, soudních orgánů a policie, je to nejhorší možná zpráva, jakou může vůči občanům vyslat. Protože jestli stát má něco garantovat a musí to garantovat svým občanům, pak to, že zde bude vymahatelnost práva a že podle Ústavy v zemi bude justice a celá soudní soustava jednat nezávisle na moci zákonodárné. Proto myslím, že tento výrok je neakceptovatelný, ale bohužel zapadá k ostatním výrokům, které říkal předtím. Například to, že by se mohlo počkat s vydáním Babiše a Faltýnka, až jim uplyne tento čtyřletý mandát, nebo že by se mělo přihlédnout k tomu, že když se Babiš stane předsedou vlády, jestli není zájem země přednější než jeho vydání. On to pak korigoval a řekl, že to tak nemyslel, ale řekl to tak a všechny jeho další výroky to potvrzují. Čili jediné, o co se teď hraje, je, aby Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek nebyli vydáni k trestnímu stíhání, protože hnutí ANO opsalo magický oblouk od naprostého odmítání imunity až po naprosté vyvinění svých lidí, které chce politice stíhat. Takže to už je otázka na to, jak důvěryhodné celé hnutí je a jak důvěryhodné jsou jejich manipulace s veřejností, protože věřit jim nejde vůbec.

 

 

Já nebudu nikoho známkovat. To nemám ve zvyku. Ale nikdy bych nekandidovala za hnutí, v jehož čele stojí člověk, o kterém bych věděla, že má na svědomí skutky jako podvody, divná převzetí firem, jako minulost v komunistické straně a spolupráce s StB. Do takové strany bych nevstoupila. Už potom není na mně, abych komentovala, jak si to oni rovnají v hlavě.

 

 

Praxe ukáže, jak to ve Sněmovně bude probíhat, protože strany nejsou naivní, vědí, že Andrej Babiš má úmysl to takhle dělat. My si budeme hlasovat pro to, co je naším programem, ne programem hnutí ANO, a rozhodně se nenecháme lovit na nějakou udičku, protože nejsme ani hloupí, ani naivní.