Babiš chtěl být za koronaviru mediální hvězdou a vytěžit z něj, co se dá
26. června 2020, Novinky.cz / rozhovor v médiích
Miroslava Němcová (ODS) míří po dlouhých 22 letech strávených v Poslanecké sněmovně do Senátu. V dolní komoře je podle ní nepřátelská atmosféra plná urážení a bezohlednosti a je čas na změnu. V rozhovoru pro Novinky dále uvedla, že premiér Andrej Babiš (ANO) chtěl být během covidové krize pouze mediální hvězdou a vytěžit z toho, co se dá. Vyjádřila se i k tomu, proč je ODS vnímána spíš jako strana „pro muže”.
Po 22 letech měníte směr a míříte z Poslanecké sněmovny do Senátu. Proč?
Směr neměním, ale přestupem se to nazvat dá. Bylo to na základě několika faktorů. První z nich je společenská situace, kdy si myslím, že Senát mi teď daleko víc vyhovuje a má větší hlas v otázkách ochrany pilířů demokratických hodnot. Osobní rovina je i v tom, jak se říká, že senátoři mají být starší než poslanci, tak už jsem do toho prostě dostárla. Třetí věc je, že se mi zdá, že v Senátu mohu lépe uplatnit zkušenosti, které jsem získala.
Nebude naopak váš hlas a vaše názory ve Sněmovně chybět? Často jste vystupovala v konfrontaci s komunisty k historickým a obecně společenským tématům. Takové spory v Senátu nebudou.
Kdysi jsem říkala, že mě Senát neláká a že politika je velkým bojem a takzvaně se vaří ve Sněmovně, a to mě na tom lákalo. Ale dnes je pro mě přitažlivější právě ta atmosféra Senátu, primárně ta diskuse. Politika je diskuse a ta tam probíhá v jiných mantinelech. Mě už tady unavuje děsivé urážení a bezohlednost.
Někdo konkrétně vás uráží nebo to myslíte obecně?
Nechci si stěžovat, že by se mi tady dělo něco hrůzostrašného, ale atmosféra je nepřátelská. Asi to trochu souvisí i s tím, jak člověk stárne, tak touží po větším klidu.
Není to rezignace na to prát se v té politice?
Myslím, že ne, ale prostě procházíme v životě několika etapami. Jste v životě tím rváčem, i v osobním životě a potom zase míříte do vod, které vám více vyhovují. To není rezignace, ale racionální zvážení toho, kde ze sebe mohu lépe vydat to, co umím, a to, co jsem za život nasbírala.
V ODS jste od roku 1992, zažila jste všechny její předsedy, všichni byli muži. Straně je mnohdy vyčítáno i to, že aktuálně nemá ani v předsednictvu žádnou ženu. Nejsou v ODS ženy trochu ve stínu mužů? Jak se mezi nimi už tolik let cítíte?
Necítím se odstrčená. Dokonce vždy připomínám, že jiná strana neměla předsedkyni Senátu (Libušu Benešovou) nebo Sněmovny, mě. Je potřeba to hodnotit i s historií. Je pravda, že na tom posledním volebním kongresu Alexandra Udženija neuspěla. Ale myslím, že to není známka toho, že nemají ženy prostor. Znám spoustu výborných starostek, krajských radních.
A pak je tu otázka toho, že pro ženy obecně je opravdu složitější jít do centrální politiky, a to zejména proto, že jste strašně málo doma. Když jste starostka, tak přece jen večer přijdete domu a můžete se věnovat rodině, ale když jste ve Sněmovně, tak jste víkendovou matkou a manželkou a přináší to především pro mladší ženy zásadní rozhodnutí. Komunální politika vám umožňuje žít i soukromý život.
Přijde mi, že i řada vašich voličů to tak trochu cítí a vlastně po ODS i vyžaduje trochu takový ten maskulinní princip. Ale možná se mýlím.
Že by to měla strana jako princip, to asi ne, ale myslím, že to v tom vnímání je a je to i přirozené. Se vznikem ODS na počátku 90. let se odehrávala velká společenská, ale i ekonomická transformace. A pokud jde o ty hospodářské otázky, tak je to vždy více doména mužů a víc je to zajímá, a proto se asi i s ODS více ztotožňovali muži a byla pro ně i přitažlivá ke vstupu do ní. Měli pocit, že strana bude nejvíce reprezentovat právě to tažení za ekonomickými změnami a nastartováním podnikání. Až časem se z nás stávala strana, která musela přesvědčit, že to není jediný princip, na kterém stojí. Ale je fakt, že to takto v podvědomí funguje, že jsme s tím spjati nejvíc.
Vy sama kandidujete do Senátu v Praze 1. Jak moc dobře znáte to prostředí. ODS v Praze obecně má svá specifika. V Praze 1 se po politických bojích dokonce dostala do vedení radnice a odsunula pana Čižinského, kterého si občané zvolili. Nemůže vám to uškodit?
Asi může, vždy se všechny vlivy posčítají. Spíš je problém vysvětlit, že Senát není úřad, kde se zařídí parkoviště nebo silnice. Senát je ten, který spoluvytváří zákony, které nemohou být ušity jen na ten konkrétní obvod. Musíme se naučit rozlišovat, co na které úrovni mají politici dělat. Nebudu sekundární zastupitelkou Prahy 1, nebudu se vrtat do jejich práce.
Jak byste zhodnotila covid krizi, ať už ze strany vlády, nebo občanů?
Společnost od samého začátku reagovala zcela mimořádně. Přes maminky, ty, kteří šili roušky, zdravotníky atd. Start byl bezvadný. Zhruba po měsíci jsem si ale říkala, že vláda nevysílá do společnosti dobré signály. Chodily velmi protichůdné informace. Člověk když se v tom chtěl vyznat a četl si zprávy, tak po čase rezignoval a řekl si, že to nedává smysl. To není dobrá služba. Andrej Babiš neutvořil krizový štáb podle zákona, protože si myslel, že bude mediální hvězdou a na tiskovkách to všechno opanuje, pak byl zas Prymula a až poté Hamáček. To byla první fáze, kdy podle mě ani Andrej Babiš nepochopil, v jakém maléru jsme, a dělal to furt svým PR stylem, aby z toho vytěžil, co se dá.
Opravdu jste to vnímala tak, že mu na občanech nezáleží a je to pouze jeho PR, ačkoliv on stále opakoval, že to dělá právě pro občany?
Ano, takto jsem to od začátku ostře vnímala. Ta jeho vystoupení na tiskových konferencích tomu odpovídají. A to, že to dělá pro občany, opakuje od roku 2013. Jeho verbální komunikace už mě nemate.
Proč se vám jako opozici nedaří občanům vysvětlit, že to nedělá pro ně?
Myslím, že zhodnocení covidové krize teprve přijde. Jsme teď na konci zdravotní fáze a vstupujeme do té ekonomické a účet za rozhodování teprve přijde. Teď teprve každému z nás dochází, že cena bude ohromná.
Myslíte, že to zhodnocení přijde už v krajských a senátních volbách?
Co si lidé řeknou, to uvidíme až po volbách. Ale to, že to bude hlavním tématem, přestože krajské volby mají mít jiná témata, to je jasné. Nevěřím, že bude lokální téma, které přebije tu celospolečenskou situaci a ta bude rozhodovat.
Jak jste na tom s tématy legalizace ať už prostituce, nebo konopí apod. Praha 1 je zároveň i spoluorganizátorem pochodu Prague pride. Jak se na to koukáte?
Já toto neakcentuji, nejsou to má témata, nejsem pro legalizaci prostituce ani konopí, ale byla jsem například předkladatelem zákona, který měl umožnit pomoc konopí pro léčebné účely. Ale nejsem fanouškem obecné legalizace a přehnané liberalizace.
(Autor: Renáta Bohuslavová)