První, co zmíním, je volební účast, a ta mne bohužel nepřekvapila. Odhadovala jsem, že bude kolem pětatřiceti procent, což je zoufale málo. Ukazuje se, že i když o krajích mluví pan prezident v superlativech, říká, jak dobře si počínají, lidé to tak necítí. Vsadím se, že kdybych šla teď po Žďáru a ptala se kohokoli, kolik zná krajských zastupitelů, bude to chabá odpověď, nebude znát skoro nikoho. Nejen personálně, ale ani agendou nejsou kraje lidem blízké, proto ke krajským volbám nechodí. Totéž se dá říci o prvním kole senátních voleb, a to druhé bude úplně tragické, budeme rádi, když účast bude k deseti procentům. Druhá věc, která mne asi ne moc překvapila, bylo to, že velmi oslabili sociální demokraté. Bylo zjevné, že budou platit za vládní angažmá. Na to, že za sebou táhnou Andreje Babiše, doplatí nejvíc oni sami. Andrej Babiš účelově užíval úspěchů vlády, strhával pohled na sebe, dominoval, hrál opoziční roli v koalici, vůbec se nechová jako loajální koaliční partner. A tímto jánošíkovským způsobem si získával sympatie. Bylo jasné, že na to někdo musí doplatit a doplatila na to sociální demokracie. Nemyslím, že je to pro ni teď dobrá situace.

 

 

Jsem ráda, že ODS, byť zdaleka neobhájila všechny pozice, které na krajích měla, se aspoň nepropadla pod nějakou hranici procent, které získala v minulých parlamentních volbách. Ale nechci to nijak obcházet, určitě musí i ODS zapracovat na tom, aby znovu přesvědčila voliče, aby chodili volit.

 

 

Těžko říci, co bude ve sněmovních volbách, ale ztráta pozic ve velkých městech je pro ODS určitě velmi citelná. Vždycky jsme měli ve velkých městech velkou zásobárnu našich voličů, teď bych spíš řekla, že oni ani moc ke krajským volbám nešli. Myslím, že to jsou přesně oni, kteří krajské volby tak moc neprožívají, necítí, že kraje jsou potřebné, tudíž považuji za možné oslovit je pro parlamentní volby. Dobrým programem a dobrými lidmi je možné je oslovit. Možná svou roli sehrálo v menších obcích i to, že tam je víc drobných živnostníků a podnikatelů a ti se bojí o svoji existenci vzhledem k vládnímu byrokratickému tlaku. Možná, že na tohle reagují lidé na venkově citlivěji a zachytili to, že my se výrazně stavíme proti těmhle Babišovým plánům na likvidací živnostenstva.

 

 

Tenhle efekt teprve může nastat, teď se možná projevil jen na vesnicích, kde lidé cítí tu sekyru nad sebou silněji. Alespoň to tak vnímám kolem sebe, že venkov tím mnohem víc žije, hlavně ti nejdrobnější živnostníci. Je možné, že teprve praxe, kdy se ukáže, jak je tahle byrokracie skutečně zatěžuje, je přiměje přemýšlet nad tím, koho mají volit. A může se stát, že vedle dalších věcí, které budou rozhodovat v příštích parlamentních volbách, tahle bude jednou z nejdůležitějších.

 

 

Lidovci uspěli, to je bezpochyby i zásluhou toho, že jejich členská základna v tradičních krajích, zejména moravských, je silná a jde k volbám. To lze přičíst disciplinovanosti jejich voličů, to mírným překvapením bylo. Pokud jde o Okamuru, byla jsem překvapena, že se do některých krajů dostal, protože vstupoval do krajských voleb s tím, že tady nechceme migranty, což nemá s krajskou politikou nic společného, takže se divím, že na to lidé slyšeli. To bude otázka pro parlamentní volby, ne krajské.

 

 

Je pravda, že ODS, která kraje strašně nechtěla, tuhle bitvu velmi dramaticky prohrála. Tehdy to ve vládní koalici za premiéra Václava Klause prosazovali hlavně lidovci. Já jsem své stanovisko nezměnila, proto jsem také odmítala všechny návrhy na to, abych do kraje kandidovala, protože jsem přesvědčena, že tuhle velmi drahou instituci, byrokraticky nákladnou, malý kraj Vysočina má čtyři sta úředníků, jsme vůbec nepotřebovali. Bylo funkčnější dřívější uspořádání, za kterým ODS stála, to znamená okresní úřady. A potom okresní shromáždění, což bylo zastoupení všech starostů v daném místě, a ti pak rozhodovali o rozdělení peněz přesně s citem pro danou lokalitu. Okresů bylo tehdy osmdesát jedna, byly poměrně šikovně rozmístěny, takže bylo vidět, na co je potřeba dát peníze, seřadit si priority. To okresní shromáždění mělo daleko větší smysl. Všichni starostové na to dohlédli, ale teď jim nezbývá nic jiného, než aby s čepicí chodili a klaněli se na kraji. Jsou tak po vzniku krajů v daleko nevýhodnější pozici, než byli před ním.

 

 

Já za sebe bych k vytváření koalic s hnutím ANO byla velmi opatrná. Lze to udělat pouze tam, kde by pro kraj bylo nevýhodné, kdyby se do vedení dostali komunisté a sociální demokraté a naprosto to válcovali doleva. Tam si nějakou účast dovedu představit, ale záleželo by hlavně na složení lidí a programů. To je taková obecná rovina. Já bych se do koalic s okamurovci, komunisty a zástupci ANO rozhodně nehrnula.

 

 

Dívala jsem se na výsledky v některých krajích podrobněji. A protože dosud hnutí ANO v krajích nebylo, dal se porovnat jejich současný zisk a propad komunistů a sociálních demokratů. A někde to bylo na křeslo přesně, získalo-li ANO šestnáct křesel, tak komunisté ztratili osm křesel a sociální demokraté také přišli o osm křesel. Neříkám, že to je všude takhle matematicky přesně, ale jsem přesvědčena, že velká část voličů komunistů, protože komunisté tratili v těchto volbách dramaticky, se našla v Andreji Babišovi. On reprezentuje přesně to, po čem oni touží: autoritativní moc, moc člověka typu oligarchy, který demokracii tak moc neprožívá. Oni taky ne, protože nostalgicky vzpomínají na to, jak to bylo báječné za dob komunismu, ale zdá se jim, že komunisté se pořád k té vládě nedostávají, tak si našli náhradního komunistu s velmi pochybnou minulostí z StB, která jim určitě také lahodí, protože to byly struktury, které tehdy držely režim, jehož jsou sympatizanty. Jsem přesvědčena o tom, že velká část komunistických voličů přešla k Andreji Babišovi, protože v něm vidí to, co pro ně ztělesňovali komunisté před rokem 89. A jejich nostalgie po minulém režimu našla naplnění v jeho osobě.

 

 

Obávám se, že tady opravdu nějaký prostor pro válku milionářů vzniká. Už proto, že Andrej Babiš vystoupal tak vysoko, že ostatním, kteří jsou majetkově na jeho úrovni a zároveň také touží po moci, přerostl přes hlavu, a oni to budou chtít korigovat. Takže bych vůbec nevylučovala, že dojde k nějaké válce oligarchů, kdy se proti Babišovi postaví nějaké podobné uskupení. Ale v žádném případě si nemyslím, že by to nějak prospělo České republice. Je zásadním úkolem tohoto roku, který do dalších parlamentních voleb zbývá, aby současné normální demokratické pravicové parlamentní strany – ODS, TOP 09, lidovci, i když lidovce teď posouvám trochu doprava, oni jsou středoví, ale přece jen myslím, že v řadě ohledů mají k tomu konzervativnímu chápání politiky blízko, aby oslovily právě tyto voliče a nedovolily, aby zase naletěli na nějakou vějičku a stali se opět zmanipulovanou masou pro cíle skupiny lidí, která ani politiku dělat moc vážně nechce a neumí, ale chce si v ní naplnit svoje zájmy a mocenské ambice.

 

 

Myslím, že po krajských volbách se nikdy na nejvyšší úrovni politická odpovědnost nevyvozovala. Souvisí to také s tím, že demokratické strany mají nějakou hierarchii, kdy vedení strany je zodpovědné za celostátní politiku a odpovědnost odvozuje od parlamentních voleb, krajské vedení od těch krajských atd. Takže spíš neočekávám, že by teď docházelo k nějakému zemětřesení u parlamentních stran. Spíš si myslím strategicky, že kdyby se k tomu nějaká strana, například ČSSD, která utrpěla v těchto volbách dramatickou porážku, odhodlala, mohlo by jí to pomoci pro parlamentní volby. Obvykle bývá, že když se stranou pořádně zatřese, vymění se vedení, vzniká nějaký prostor pro voliče, aby ji brali zase vážně. Ale nechci nikomu radit, to je věcí těch stran, jen říkám, co si myslím, že hraje u voličů také důležitou roli.

 

 

Já to vidím obdobně. Myslím, že všechny průzkumy, které se objevovaly směrem ke krajským volbám, slibovaly například hnutí ANO daleko vyšší procentuální zisky. Když to srovnám s předcházejícími krajskými volbami, vidím, jak nízký počet mandátů proti předchozím vítězným stranám, ať už to byla ODS nebo ČSSD, získalo nyní hnutí ANO. Rozhodně v tomto měřítku nedosáhlo ani na ty nejlepší výsledky ODS, ani sociální demokracie v krajských volbách, ať už v počtech voličských hlasů, v procentech, nebo v zisku mandátů. Takže slavné vítězství to skutečně není. I když samozřejmě Andrej Babiš předvádí rituální úsměvy a tváří se, jako když už mu patří nejen Česká republika, ale celá zeměkoule. Ale to by nás nemělo mást. Ten výsledek voleb skutečně znamená, že žádný přesvědčivý vůdce se neobjevil, žádná velká síla, která by strhla dramatickou většinu společnosti, se neukázala. Pro mne bylo asi nejdůležitějším poznatkem opravdu potvrzení toho, že Andrej Babiš se posunul doleva a nabírá komunistické hlasy.

 

 

To je naděje pro pravicové strany do parlamentních voleb, že přece jen se lidem, kteří si mysleli, že Babiš bude reprezentovat zájmy na pravici, jasně ukazuje, že nabírá levici, takže pro ně nebude vhodným reprezentantem.