Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás s interpelací, která se týká výroků prezidenta republiky, a to ve dvou oblastech. Ta první se týká spíše zahraniční politiky, ta druhá se obrací směrem dovnitř, do české veřejnosti. Můj první dotaz zní – a chtěla bych znát vaše názory na vyjádření prezidenta Miloše Zemana během čínské návštěvy v naší zemi, kdy řekl – cituji: „Byly velmi špatné vztahy mezi bývalou vládou České republiky, zdůrazňuji bývalou vládou, protože tato vláda byla velmi submisivní pod tlakem Spojených států a Evropské unie. Teď jsme zase nezávislou zemí a tvorba naší politiky je založena na našich vlastních zájmech.“

 

Já vím, že se scházíte pravidelně, možná i dnes byla nějaká schůzka ohledně zahraniční politiky, proto se vás, pane předsedo vlády ptám, zda jste s prezidentem republiky jednal o tomto jeho postoji, zda s ním jednal ministr zahraničních věcí. Pokud s tímto postojem souhlasíte, tak bych prosila o vysvětlení, v čem ta minulá vláda byla pod tlakem Spojených států a Evropské unie, protože si dobře vzpomínám, že vy sám osobně jste vytýkal bývalé vládě, že nás vymaňuje z toho hlavního evropského proudu. A pak bych chtěla znát váš názor, připomínám pouze v této souvislosti předchozí návštěvu prezidenta naší republiky v Číně, kdy řekl, že se tam jede učit – cituji přesně: „jak zvýšit hospodářský růst a jak stabilizovat společenský řád“. Tedy mě zajímá, jak ladíte zahraniční politiku s prezidentem Zemanem.

 

A to, co je obráceno dovnitř české společnosti, bych chtěla přiblížit slovy, která zde pronesl před zhruba měsícem, 11. března na návštěvě ve Sněmovně prezident řekl: „Naprosto nesnáším výraz obyčejní občané nebo obyčejní lidé, protože ten, kdo tohle říká, dává najevo papalášský despekt vůči svým posluchačům“. Když oceňoval před dvěma dny policisty za zásahy proti českých občanům a proti těm, kteří vyvěšovali tibetské vlajky, tak českou veřejnost dělí způsobem, kdy o ní mluví takto – policistům říká: „Váš nevděčný úkol spočívá v tom, že bráníte projevu duševně nenormálních lidí a v tom jste tak trochu podobní psychiatrům.“

 

Mě by tedy zajímalo, do jaké míry ladíte zahraniční politiku, a souhlasíte s tím, co říká prezident Zeman na návštěvě Číny nebo během čínské návštěvy u nás. A za druhé, co si myslíte o výrocích, které vyřazuje z veřejného diskurzu část české veřejnosti s tím, že je tato část označována za nenormální, která patří do péče psychiatrů.

 

Děkuji vám za odpověď.

  

 

Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že je tady několik věcí. Jednak samozřejmě je to otázka hodnocení výroků prezidenta republiky, což je věc v zásadě politického charakteru a můžeme mít na výroky prezidenta různý názor. Nicméně prezident reprezentuje Českou republiky navenek. To znamená, každý jeho výrok má z tohoto hlediska poměrně široký mezinárodní dopad. Já bych se ale rád nejprve vyjádřil k té záležitosti, která se týkala bezpečnostních opatření během návštěvy čínského prezidenta tady v České republice. Já jsem přesvědčený o tom, že ten hlavní úkol Policie České republiky, to znamená zabránit tomu, aby tady došlo k nějakému ohrožení zdraví, života občanů, majetku občanů v důsledku toho, že vlastně v ulicích se pohybovali stoupenci různých názorů, že se v ulicích pohybovali jak lidé, kteří chtěli protestovat proti návštěvě čínského prezidenta v České republice, tak se tam pohybovali i lidé, kteří ho vítali. Tady si myslím, že Policie odvedla velký kus práce prostě proto, že se podařilo i v tak složité situaci udržet veřejný pořádek.

 

Druhá věc je, do jaké míry má Policie zasahovat proti někomu, kdo vyvěsí tibetskou vlajku. Já si myslím, že to skutečně není úkolem Policie České republiky a nemyslím si, že vyvěšení tibetské vlajky z okna ohrožuje bezpečnost kohokoliv tak, aby Policie v této věci musela zasahovat a tak, aby to Policie vůbec musela řešit. Jak jsem byl informován panem ministrem vnitra, probíhá v této věci šetření a předpokládám, že dnes v odpoledních hodinách by měl policejní prezident seznámit veřejnost na tiskové konferenci s výsledkem tohoto šetření a informovat o tom, jaká byla rozhodnutí Policie v souvislosti se zajištěním bezpečnosti této zahraniční návštěvy a jakým způsobem tedy byly řešeny stížnosti občanů na ten postup Policie v jednotlivých záležitostech.

 

Druhá věc, která by podle mého názoru měla být samostatně prozkoumána, je otázka záboru veřejných prostranství pro účely těch bezpečnostních akcí. Tady vlastně ta opatření provedl Magistrát na základě žádosti Policie České republiky. Nicméně si myslím, že do budoucna by to asi stálo za širší diskusi, do jaké míry bylo skutečně nezbytné, aby ta opatření zahrnovala tak velkou část okolí Pražského hradu, a zdali to skutečně bylo nezbytné. Takže bych se přimlouval za podrobnější analýzu v těchto věcech v budoucnu, tak jak budou přijíždět eventuálně další významné státní návštěvy. Jenom chci připomenout a vedla se kolem toho veřejná debata, že k záborům samozřejmě docházelo i v minulosti, například při návštěvě amerického prezidenta Obamy, který měl svůj projev na Hradčanském náměstí. I tehdy docházelo k určitým záborům veřejných prostranství a myslím si, že do budoucna je důležité, aby tyto věci byly dostatečně vysvětleny a odůvodněny, proč právě ty které ulice nebo proč právě ta která náměstí jsou uzavřena a je tam tím pádem znemožněn například výkon shromažďovacího práva.

 

Pokud jde o výroky prezidenta republiky, těch výroků byla celá řada. Nicméně si myslím, že platí fakt, že vztahy mezi Čínou a Českou republikou byly do značné míry zmrazeny v uplynulých letech. Česká republika tvořila určitou výjimku v rámci Evropy, protože řada zemí se snažila vztahy, ať už politické nebo hospodářské s Čínou zintenzivnit jak v regionu střední Evropy, jako bylo třeba Polsko nebo Maďarsko, tak i mezi těmi státy typu Velké Británie, Francie nebo třeba Německa. Čili Česká republika v těch minulých letech patřila mezi menší část zemí Evropské unie, které vztahy s Čínou aktivně nerozvíjely, a ty vztahy v zásady byly zmrazeny. Počínaje nástupem Rusnokovy vlády – a naše vláda na její aktivity navázala, tak se snažíme, abychom zintenzivnili dialog s Čínou a v zásadě dohnali to zpoždění, které Česká republika z tohoto hlediska měla. Myslím si, že je důležité vnímat fakt, že Čína je druhá největší ekonomika světa. Naše země je tradičně exportně orientovaná a myslím si, že je důležité, abychom se pokusili využít těch příležitostí, které nám dává čínský trh pro podporu české ekonomiky.

 

Pokud jde o otázku toho, do jaké míry naše vztahy s Čínou byly věcí našeho samostatného rozhodnutí, nebo jestli to byla otázka nějakého mezinárodního tlaku, myslím si, že Česká republika se těžko může vymlouvat na nějaký tlak ze strany Evropské unie v okamžiku, kdy jsme členy Evropské unie.

 

 

 

Ukazuje se, že byla potřebná debata ohledně bezpečnostních opatření, tak jak jsme ji navrhovali jako nový bod této schůze, a bohužel koalice ji zablokovala, protože i vaše obšírná odpověď, z které jste trochu utekl od toho podstatného, tedy do jaké míry slaďujete zahraniční politiku s prezidentem republiky, ukazuje tahle vaše odpověď, že jsme tu debatu potřebovali. Náš omezený čas nám k tomu dnes neposlouží.

 

Tedy jestliže mluvíte o tom, že je to prospěšné, že se s Čínou propojujeme nějak jinak, v podstatě souhlasíte, znovu se ptám, s výrokem o tom, že se v Číně máme učit, jak stabilizovat společenský řád, tedy výrok Miloše Zemana.

 

A potom ještě, vzhledem k zahraniční politice by mě zajímalo, jak se díváte na fungování prezidentské kanceláře, kde už skoro nikdo nemá bezpečnostní prověrku. Naposled o ni přišel generál Pilc. Pan Mynář ji nezískal nikdy. Funguje tam pan Nejedlý, který zastupuje firmu Lukoil. Je tam čínský poradce, který je navázán na pana Tvrdíka, který je vaším poradcem.

 

Čili to jsou velmi vážné otázky, na které bychom potřebovali znát odpověď.

 

 

Děkuji. To už je příliš mnoho nových otázek pro ten krátký čas, který je k dispozici. Nicméně já bych rád dokončil myšlenku, kde jsem byl přerušen. Prostě my jsme součástí Evropské unie, takže ovlivňujeme její politiku. Není to my a oni. My jsme EU také jako Česká republika, a pokud jsme v minulosti měli nějaké vztahy s Čínou, primárně to bylo na základě rozhodnutí naší vlády.

 

A stejně tak, pokud jsme se nyní rozhodli vztahy s Čínou, řekněme, dostat na nějakou průměrnou solidní evropskou úroveň, tak je to opět rozhodnutí naší vlády, a nemyslím si, že podléháme nějakému diktátu z jedné nebo z druhé strany. Nicméně je logické, že Česká republika koordinuje svoji zahraniční politiku v klíčových aspektech, že koordinujeme svoji bezpečnostní politiku v klíčových aspektech, ať už s dalšími členy EU nebo s dalšími členy Severoatlantické aliance.

 

Pokud jde o otázku slaďování zahraniční politiku s prezidentem republiky, my jsme zavedli formát, kdy se pravidelně schází nejvyšší ústavní činitelé České republiky, to je nová platforma, která tady v minulosti nebyla. Shodou okolností dnes večer se uskutečňuje další naše jednání, a snažíme se koordinovat postoj České republiky k těm klíčovým zahraniční politickým tématům. Vláda se o koordinaci snaží, nicméně vláda nemůže korigovat autonomní vyjádření a vyjádření názorů prezidenta republiky, jehož mandát není odvozen od vlády, ale jehož mandát je odvozen od občanů, protože prezident republiky byl zvolen v přímé volbě.

 

Čína má vlastní politický ekonomický systém, který se odvíjí od její historie. Ten systém je samozřejmě odlišný od toho, jak máme nastavena pravidla v Evropě, v ČR máme demokratický právní stát, máme tady volnou soutěž politických stran, máme tady politickou demokracii. Ten čínský režim je samozřejmě odlišný od našeho.