Vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně a kolegové,

 

jsme v bloku odpovědí na písemné interpelace, které byly jednotlivými členy Poslanecké sněmovny vzneseny na předsedu vlády nebo členy vlády. Já jsem se obrátila na předsedu vlády již před nějakým časem například k otázce, kterou budeme projednávat nyní, k otázce toho, co se děje v Ústavu pro studium totalitních režimů.

 

Možná někteří z vás jste zaznamenali z médií, že situace v tomto ústavu je velmi neradostná. Docházelo tam k bezprecedentním sporům, vnitřním sporům, které postupně rozkládaly organizaci. Byly tam dosazováni šéfové této instituce a odvoláváni jiní způsobem, který se nakonec ukázal alespoň v prvoinstančním sporu jako protiprávní. Teď mám na mysli odvolávání současného ministra kultury pana Hermana, který byl odvolán z funkce šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů. V první instanci soud rozhodl, že toto odvolání bylo protiprávní.

 

Jeho nástupkyně paní Foglová způsobila v ústavu minimálně rozvrat, když to řeknu takovýmto slovem, a já jsem se proto obrátila na předsedu vlády, aby mi sdělil, jak se na tuto situaci vláda dívá a za jak velké ohrožení považuje rozklad Ústavu pro studium totalitních režimů. Jenom připomenu, že tento ústav vznikl na základě potřeby tehdejší Poslanecké sněmovny, tehdejší veřejnosti zkoumat naši minulost, dozvědět se vše, co poznamenalo oba totalitní režimy, kterými ve 20. století Česká republika prošla, a soustředit se na to, abychom znali jak metody, tak aktéry, kteří nesou přímou zodpovědnost za to, že naše země byla uvržena do těchto dvou totalitních režimů, zejména tedy příčiny a osoby, které se týkají totality komunistické v naší zemi.

 

Proto si myslím, že na základě toho, co se tam děje k tomu rozvratu, hrozí, že bude omezen přístup badatelům, který byl dosud naprosto svobodný. Měli přístup do těch složek, které byly již digitalizovány, i do těch, které ještě digitalizovány nebyly. Mohli se svým badatelským úsilím zabývat neomezeně. Nyní hrozí to, že budou provedeny – říká se tomu obvykle reorganizace, když se chce zastřít pravý úmysl věci – nějaké reorganizační změny, které minimálně zabrání, zbrzdí digitalizaci. Ten proces, který je nezbytně nutný k tomu, aby všechny dokumenty, které ústav zatím má, shromáždil, tak aby byly uchovány v dobré formě pro všechny budoucí generace. Zároveň aby umožnil naprosto svobodnou badatelskou práci.

 

Pan premiér mi odpověděl na tuto mou interpelaci v podstatě způsobem, který já odmítám, protože jsem se vůbec nic nedozvěděla o tom, jak vláda hodlá svým přístupem zabránit tomu, aby dokumenty o naší minulosti nebyly záměrně uschovávány v Archivu bezpečnostních složek, tak aby k nim měli přístup jenom někteří vybraní badatelé. A to já právě považuji za celý klíč k té věci – jednak zpomalení digitalizace, jednak zabránění těm, kteří nebudou z nějakých subjektivních důvodů vybráni jako ty správné osoby, kterým by měl být umožněn přístup k těmto složkám, takže jim v tom bude zabráněno.

 

Proto bych chtěla ještě jednou požádat předsedu vlády, aby vysvětlil svůj přístup a své budoucí kroky k této věci, jakým způsobem chce vláda zabránit tomu, aby nebyl ohrožen jednak přístup k archivům a jednak aby nebyli vyházeni lidé, o kterých už teď se mluví, že budou vyhozeni z ústavu. Jsou jich více než dvě desítky s tím, že do toho nového pracoviště, kam mají být převedeny digitalizované dokumenty, tedy do Archivu bezpečnostních složek, tak že nebude tak volný přístup, jako byl dosud.

Prosím tedy pana předsedu vlády, aby mi vysvětlil, co bude v této věci dělat.