Co obvykle děláte o půlnoci ze soboty na neděli? 

Obvykle o půlnoci, ať už všedních či jiných dnů, jsem vzhůru, když to dopadne dobře, tak si čtu knížku, a když to nedopadne dobře, tak se mořím s nějakými podklady do sněmovny. 

A jak trávíte víkendy. V minulosti vám asi společenské povinnosti předsedkyně Poslanecké sněmovny moc volného času neumožnily, máte teď víc už času věnovat se třeba rodině? 

Za těch patnáct let jsem byla jak řadovou poslankyní, tak potom ve vedení sněmovny a málokdy mi volné víkendy vyšly, protože poslanci mají své povinnosti. V jejich regionech se děje řada zajímavých věcí, na které jsou zváni, a kdo chce být v kontaktu s lidmi, kteří jej zvou, tak určitě ta pozvání využívá. Já taky. Je pravda, že si některé víkendy hlídám, a to je shodou okolností právě tento, kdy začíná advent. Ten patří k těm mým nedotknutelným, protože se skupinou přátel, které máme ve Žďáru nad Sázavou, se společně scházíme a vijeme adventní věnce a užíváme si to. Samozřejmě se to neobejde bez svařeného vína a spousty dobrot. To je jeden z báječných víkendů, na který se vždycky moc těším. 

Teď po mnoha letech nebudete ve vedení sněmovny. Mrzí vás to, že jste ve volbě neuspěla, nebo jste s tím počítala, když ODS má ve sněmovně jeden z nejméně početných poslaneckých klubů? 

Musela jsem počítat s tím, že se to může stát, ale doufala jsem, že se tak nestane. Mrzí mne to, protože kdyby platil ten proklamovaný princip, že budou zvoleni místopředsedové podle síly klubu, nemohl by být zvolen předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, protože jeho klub je slabší než klub ODS. Takže to je jen taková habaďůra, bylo potřeba dát tohle místo potenciálním koaličním partnerům, aby se jim trochu zalepila ústa. Z toho důvodu vidím, že se tady hraje nefér hra s veřejností. Normální by bylo říci, dáme tři místa v normální soutěži, ale jedno musíme hlídat, protože to by nám náš koaliční partner mohl ucuknout. Mrzí mne to také z toho důvodu, že většina Poslanecké sněmovny znala moji práci v minulosti, jestliže mne mnozí vždycky chválili za to, jak jsem si počínala, a teď dají hlasy lidem, o kterých netuší, jestli budou funkci zvládat, nebo například komunistovi Vojtěchu Filipovi. Koho by to nemrzelo. Nejsem ten, kdo doma brečí do polštáře, jsem jen naštvaná a uražená, že se nová sněmovna takhle chová. Ale na druhou stranu daleko cennější jsou pro mne hlasy, které jsem získala od voličů, a ne ty, které jsem získala od poslanců, protože tam jsou to jen kšefty a nízké handlování. Ale těch dvacet šest tisíc a více hlasů – to je určitě víc než sto padesát hlasů, které mi chyběly ve sněmovně. 

Po léta patřil poslanecký klub ODS k těm nejsilnějším. Jak pociťujete tu atmosféru, když je vás tam jen šestnáct? To musí být obrovský rozdíl. 

Je to velký rozdíl. Mění se samozřejmě hodně, protože na jednu stranu vždycky člověk zjistí, že ať se stane, co se stane, lze na tom najít i něco pozitivního. Malý poslanecký klub má svou výhodu v tom, že jsme schopni spolu daleko víc mluvit, máme na sebe víc času. Ve velkém klubu vznikají různé zájmové skupiny, různé frakce, které soupeří mezi sebou, kdo získá nějakou pozici, nebo kdo bude moci být v nějakém výboru, který mu víc sedí. My jsme například teď ve sněmovně neměli s rozdělením do výborů vůbec žádný problém, každý si vybral ten, který preferoval, a to místo získal. Ale negativa jsou bohužel důležitější než pozitiva. Negativa jsou velmi silná: ani ve spojení s TOP 09, kdy dáme dohromady 41 hlasů pro nějaká důležitá stanoviska, nejsme schopni zvrátit vůbec nic. Jakékoli rozhodnutí koalice bude velmi silné, a to nejen z toho pohledu, že v současné době dávají ČSSD, ANO a KDU-ČSL 111 hlasů, ale oni mají v záloze ještě 33 hlasů KSČM, které okamžitě přispěchají na pomoc. A to je daleko více, než je potřebná ústavní většina. A to považuji za strašně nešťastný výsledek voleb. 

ODS se ocitla po volbách ve velmi nebezpečné situaci, protože získala historicky nejnižší podporu. Ale podle posledního průzkumu by se v současné době nedostala ani do Parlamentu. Jak chcete tento hrozivý pokles zastavit? Vypadá to, že už strana jede dolů samospádem, na který už ani nemáte vliv. 

Nemyslím, že jde o nějaký samospád. Je to jeden jediný průzkum, uskutečnil se těsně po volbách, kdy lidé pochopili, že ODS nebude mít na nic žádný vliv. Spíš podle mne reagovali: teď bych ODS hlas nedával, protože nic neovlivní. Ale síla každé strany se ukáže teprve ve chvíli, kdy bude koalice vládnout a opozice bude dělat svou práci. Já bych si tedy v každém případě počkala na hodnocení toho, jaká je síla ODS a jaká je síla například ČSSD, až budou koaliční strany rok vládnout a ukáží se jejich slabiny, tak jako doteď byly stále přetřásány slabiny bývalé koalice vlády Petra Nečase a všichni ostatní se jevili jako schopnější a zdatnější. A ono se ukáže, že to tak rozhodně nebude. Očekávám daleko dramatičtější problémy právě v této koalici, než byly v té minulé, právě proto, že je to nesourodá koalice, pokud tedy platí, co ANO tvrdí, že jsou pravicovou stranou. Nedovedu si vůbec představit, jak půjdou dohromady ty recepty pravicové a levicové, proto bych vůbec v žádném případě nevynášela nad ODS soud podle jednoho bezvýznamného průzkumu. 

Máte velkou důvěru voličů, získala jste ve volbách v Praze velké množství preferenčních hlasů, je to pro vás dostatečnou motivací k tomu, abyste na kongresu ODS kandidovala na předsedkyni strany? 

Určitě nebudu kandidovat na místopředsedkyni ODS: V žádném případě. O ostatním se budu bavit s mými kolegy uvnitř ODS. 

Po každých volbách přichází ze strany voličů očekávání, že se něco změní, že se s příchodem nových stran a poslanců všechno zlepší. Zatím se to nikdy příliš nepovedlo. Vidíte vy nějakou změnu po volbách, ať už pozitivní, nebo negativní? 

Je zatím brzo, schůze, která proběhla, byla zatím ustavující. Ale už tam se ukázalo, že to bude docela divoká sněmovna. Já vidím možná negativa zejména v tom, že přichází velké množství lidí s naivní představou, že teď bouchnou do stolu a všechno půjde jako po drátkách. A ono to nepůjde. Legislativa, a to není jen v České republice, ale v každé zemi, funguje tak, že se zákony, pokud jsou zákonodárci příčetní, šijí velmi pomalu. A tady platí to lidové, ne dvakrát měř a jednou řež, tady platí stokrát měř a jednou řež, protože když jednou říznete, tak říznete do osudu deseti milionů lidí a jakákoli náprava stojí čas, energii a peníze. Takže z téhle iluze se ti noví nadšenci budou muset vyléčit a doufám, že pochopí, že nešijí něco, co má být jen rychlou záplatou, ale že šijí něco, co má být pravidlem dobře sloužícím lidem na dlouhá léta. A to je pomalý proces. 

A pokud jde o politickou kulturu? Věříte, že dojde ke zlepšení, jak vždycky noví zákonodárci slibují? 

Mně se nezdá, že jsme vykročili k nějaké vyšší politické kultuře. Právě na té ustavující schůzi se ukázalo, co jsme viděli už v těch minulých dobách. Když jsem byla volena předsedkyní Poslanecké sněmovny v roce 2010, jako předsedkyně sněmovny jsem nezískala ani o jeden jediný hlas navíc než od členů koalice, tehdy sto osmnácti. Opoziční poslanci, přestože mě znali, nedali ani jeden hlas, okamžitě vedli svatou válku: ukážeme jim, že jim nic nedáme. My jsme ale na té stejné ustavující schůzi v roce 2010 opozičnímu politikovi Lubomíru Zaorálkovi dali naše hlasy, protože jsme věděli, že je potřeba, aby ve vedení sněmovny sociální demokraté byli zastoupeni, že se to sluší a patří, a že když víme, že ten člověk je schopen tuto funkci zastávat, má mít ve vedení sněmovny opozice své místo. Ale oni nedokázali tu podporu dát nám. Teď se to ukázalo úplně stejně. My jsme v prvním kole podpořili předsedu sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD, a ten se pyšní tím, kolik dostal hlasů. Kdyby se chovali tak slušně, jako jsme se teď chovali my, měla jsem ty hlasy také. Je to prostě otázkou politické kultury, kterou oni neměli a teď ji chválí. Ale to je jen vizitka ODS, která se tak chovala v minulosti a chová se stejně i nyní. My jsme neměli problém dát podporu člověku, o kterém jsme si mysleli, že mu to místo právem náleží, a nevedli jsme okamžitě svatou válku. Ale jestliže se na volbách místopředsedů ukázalo, že ani teď tahle pravidla neplatí, neočekávám, že k nějaké vyšší politické kultuře dojde. 

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1337&clanek=295349