Představení programové kapitoly k otázce přijetí eura
23. září 2013 / Nezařazené
Nežijeme v izolovaném světě. Žijeme ve světě, který je v různé míře propojený. Víme dobře, že jsme součástí Evropské unie, a ta se dělí na část, která platí eurem, a část, která eurem neplatí. Otázka, která českou společnost provází již řadu let, zní, jak a kdy se máme stát součástí eurozóny a za jakých podmínek tak máme učinit.
Od té doby, kdy jsme do Evropské unie vstoupili, a přijali tak závazek stát se členem eurozóny, se dramaticky změnily podmínky, ekonomická situace a hospodářská situace v Evropě. Ta krize, která nás již několik let – minimálně od roku 2009 – provází, má své hluboké dopady na hospodaření některých zemí Evropské unie.
Z toho důvodu ODS trvá na tom, že nebude stanovovat žádné přesné datum našeho vstupu. Jsme přesvědčeni, že jediným správným datem je to, kdy pro Českou republiku a zároveň pro Evropu bude tento vstup výhodný. Pro nás výhodný proto, že Evropská Unie bude v pořádku ekonomicky a finančně, ale zároveň je pro nás důležité, abychom sami měli své rozpočty pod kontrolou, a byli tak velmi silnou, hrdou součástí Evropské unie, kterou cítíme, že jsme z dosavadních údajů, které můžeme promítnout například do míry nezaměstnanosti nebo do míry celkového veřejného zadlužení, kde jsme na 6. a 7. místě v dosavadní osmadvacítce.
To je velmi dobrá, silná pozice a my jí nechceme zhoršit tím, že neuváženě uvalíme na občany České republiky břímě placení dluhů jiných. To znamená, že část Evropské unie si žila velmi nad poměry a toto žití nad poměry by ze svých o mnoho nižších platů, než mají tyto části Evropy – zejména na jihu –, platili čeští daňoví poplatníci nebo čeští senioři. Ti by dopláceli na důchody seniorů, kteří mají své měsíční příjmy o mnoho nižší, než je tomu u nás.
Do tohoto rizika nechceme uvrhnout občany naší republiky, a proto říkáme: ve chvíli, kdy to bude pro nás výhodné, jsme pro vstup do eurozóny, ale podmiňujeme tento vstup referendem, aby všichni občané zvážili a promysleli, jakou měrou budou přispívat do těch veřejných fondů uvnitř Evropské unie, jakou to pro ně bude mít zátěž. Ať už z té prvotní platby, která je stanovena na 1,3 mld. eur, tedy zhruba na 34 mld. korun, nebo záruky, které bychom na sebe museli přijmout, zhruba ve výši 1,1 mld. eur, tedy nějakých 28 miliard korun. Od toho má být veřejná služba občanů, která by se jich zeptala, zda na sebe takovýto závazek chtějí přijmout. Říkáme tedy referendum, a to ve chvíli, kdy přijetí eura pro nás bude výhodné.
Na podporu našeho stanoviska dovolte, abych ocitovala dva průzkumy. První pochází od společnosti CVVM z dubna letošního roku, kdy pro přijetí eura byly 4 % našich občanů, spíše pro přijetí 14 %, spíše pro nepřijetí 29 %, rozhodně pro nepřijetí 48 %, nevědělo 5%. Znamená to tedy, že 77 % občanů bylo proti přijetí eura. Červnový výzkum v Eurozprávách zveřejňuje pozici českých podnikatelů, z nichž polovina je proti přijetí eura, třetina pro přijetí a zbytek se nevyjádřil nebo neví.
Jsme tedy přesvědčeni, že i v tomto ohledu dýcháme a cítíme stejně jako zbývající část veřejnosti, tedy že politika ODS názorově souzní s tím, jaká je představa našich občanů, pokud jde o otázku přijetí eura. Proto Vám toto své stanovisko sdělujeme jako jednu z důležitých programových částí programu, s kterým jdeme do předčasných parlamentních voleb.