V oblasti bezpečnosti reagujeme zejména na aktuální věci, které se v posledním období opravdu vyhrocují, a my před nimi nezavíráme oči a netváříme se, že nejsou. Reagujeme tedy na situaci, která je zčásti v některých vyloučených lokalitách a regionech České republiky. Na jednu stranu vidíme, že se radikalizují síly v podobě různých extremistických uskupení, a jsme přesvědčeni, že proti nim stát musí jednoznačně, rychle a účinně zasáhnout. Na druhé straně ale vidíme také ty, kteří nehodlají respektovat zákon, a to je zdrojem zneklidnění těch občanů, kteří chtějí, aby platilo to jednoduché heslo: „zákon platí pro všechny“.

Jestliže stát musí postupovat proti radikálním extremistům, na druhé straně musí být stejně tak silný ve vymáhání pravidel, která jsou určena všem. Zdůrazňuji, že stojíme na straně těch, kteří respektují zákony. Jsme si vědomi toho, že ve vyloučených lokalitách, v těch bolavých regionech, není snadné najít řešení. Kdyby to tak bylo, už ho někdo na světě vymyslel a my ho mohli pouze transformovat do našich podmínek.

Víme dobře, že toto řešení má etapu dlouhodobých návrhů a toho, co je aktuální. K těm aktuálním krokům bych chtěla říci, že po poradě se zástupci, kteří jsou tu se mnou a zastupují také komunální politiku, a vidí tedy na vlastní oči, co se odehrává v jednotlivých místech, jsme přistoupili ke třem návrhům, které tu chceme představit.

První je posílení policie ve vyloučených lokalitách. Jsme přesvědčeni, že policejní síly musí být nasměrovány tam, kde jich je nejvíce zapotřebí. Chceme, aby se postavily extremistům a aby zajistili to, že se normální občané nebojí vyjít večer na ulici.

Pak tady máme návrh, který se jmenuje „třikrát a dost“. (Některým z vás možná připomene teze KDU-ČSL, která tento nadpis spojovala s projektem trestných činů – když se trestný čin třikrát zopakuje, bude následovat odsouzení na doživotí.) My postupujeme jinou cestou. Název je podobný, ale zabýváme se přestupky. „Třikrát a dost“ má platit na přestupky, kterých se dopustí ten, kdo způsobí krádež, která je, jak víme, v ceně nižší než 5 000 korun klasifikována jako přestupek. My pokračujeme v tom, co jsme říkali i v tomto volebním období, a chceme zavést registr přestupků. Ve chvíli, kdy se pachatel dopustí třetího přestupku, toto jednání bude hodnoceno jako trestný čin, který musí být odhalen a potrestán.

Třetí teze je také diskutována s našimi komunálními zástupci a týká se sběren kovů. Všichni víme, co se tam odehrává. My chceme posílit roli obcí v této tematice. Chceme posílit jejich roli v boji proti zlodějům kovů. Víme, co všechno nosí do těch sběren – okapy a kryty kanálů. Způsobují tím škodu nejen na majetku jednotlivých občanů, ale také na majetku obcí. Nějak se tomu musíme bránit. Proto dáme městům a obcím možnost omezit výkup kovů pouze na určitý čas a místo. Doposud sběrny povolují krajské úřady a my chceme, aby tuto pravomoc měly obce. Tak jako jsme dali obcím do rukou pravomoc zřizovat, nebo nezřizovat herny, chceme, aby to byly obce, které si na svém katastru, na svém území, mohou účinně chránit, co se u nich děje. Mohou to být oni, kdo bude mít zásadní slovo. Závaznou vyhláškou si samy stanoví, na kterých místech v obci bude sběrna povolena, a zároveň mohou omezit provozní dobu takového zařízení. Krajský úřad, který potom vydává konečné rozhodnutí o povolení, musí takovou vyhlášku respektovat.

To byly tři návrhy, které se týkají toho aktuálního dění: posílení zastoupení policie ve vyloučených lokalitách, princip třikrát a dost u přestupků a konec problémů ve sběrnách kovů.

Potom tu musím zmínit něco, co je tím dlouhodobým řešením, které, jak jsem v úvodu uvedla, snadné a jednoduché není. Důležitým úkolem je trvat na výchově. Systém musí být nastaven tak, aby děti odmala procházely většinovou společností, začlenily se do výchovy, pracovalo se též s rodinami jak na lokální, tak na státní úrovni. To je dlouhodobá praxe, která z nikoho ten úkol nesejme, a teprve za jednu či dvě generace se ukáže, jak byly tyto dlouhodobé cíle účinné. My jsme o jejich účinnosti přesvědčeni.

Potom dovolte pár slov k bezpečnosti obecně, nikoliv pouze k vyloučeným lokalitám či citlivým regionům. Tím prvním bodem je trvalý bod našich programů, který jsme vždycky akcentovali, a to je více policistů v ulicích a méně v kancelářích. Souvisí to s tím, že byrokracie na všech úrovních státní správy narůstá, narůstá i v tomto segmentu. A váže ty policisty do kanceláří. My chceme, aby byli vidět v ulicích.

Druhé téma je spíše občanské. Tak jako jsme zavedli Czech POINTy, tedy možnost občanů, aby si vyřídili své záležitosti rychle a účinně a nemuseli stát frontu například na výpis z rejstříku trestů či katastru nemovitostí, chceme zavést něco, čemu říkáme „kontakt s úřadem z domova“, aby si občané mohli vše vyřídit prostřednictvím svého počítače, zřídit si takový domácí Czech POINT a pomocí přístupu do různých registrů vyřizovat své záležitosti přímo z domova.