Pamatujeme si přece na její nedávné sjezdové usnesení: „Demokratický systém České republiky se nesmí stát předmětem manipulace ze strany bohatých oligarchů, vlastnících a kontrolujících současně firmy, média i politická uskupení. Abychom tu brzy neměli jen parodii na demokratický systém, v níž místo politických programů a demokratických stran budou spolu o vliv na budoucnost státu soupeřit jen bohaté podnikatelské klany, potřebujeme v zákonech jasněji definovat střet zájmů“.

 

Byl to jasný vzkaz Andreji Babišovi, který ve svých rukou soustředil obrovskou moc mediální, politickou i hospodářskou. Ne, že bychom od ČSSD čekali zázraky, ale usnesení sjezdu jsme brali s mírnou nadějí a s netrpělivým očekáváním, jak se tyto správné teze promítnou do praxe. Ukazuje se, že šlo o prázdná slova, o obmyslnou sjezdovou figuru, která měla udělat dojem v titulcích novin, o čistý marketing.

 

Po dvou měsících, které od sjezdu uplynuly, měla ČSSD dobrou příležitost ukázat, že to myslí vážně. Souhlas s pokračováním podpory biopaliv, jdoucí na ruku především ekonomickým zájmům Agrofertu, však odkryl falešnou hru, kterou s našimi občany a jejich penězi vláda hraje.

 

 

Tato „parodie na demokratický systém“, abychom si vypůjčili věty z rezoluce ČSSD, je o to ostudnější, že sami poslanci ANO v čele s Andrejem Babišem přesvědčovali veřejnost, že o pokračování podpory biopaliv nestojí. Že ji odmítnou. A hle! Nakonec pro ni prostě hlasovali. Prý na ně sociální demokraté a lidovci tlačili a oni jim chtěli vyhovět!

 

Když jsme u těch lidovců: Ministerstvo zemědělství Babišův návrh zprvu zásadně zpochybňovalo. Vzápětí udělalo veletoč, zmírnilo své připomínky a Marian Jurečka osobně pomohl miliardový bonus bezpečně nasměrovat do soukromého byznysu svého vládního kolegy.

 

Ještě trapnější je přístup premiéra Bohuslava Sobotky. S bezprecedentním střetem zájmů prvního místopředsedy své vlády nedělá nic. Dokonce jeho obchodní zájmy protlačuje víc, než samotný Babiš. Hlasoval pro zachování podpory biopaliv, od kterých už Evropa ustupuje, umožnil nedůstojné divadlo s přípravou zákona ve vládě a nese přímou odpovědnost za nástup oligarchizace v této zemi.

 

 

Vše nasvědčuje tomu, že jde o bezkrupulózní kšeft vládní koalice. Není od věci připomenout, že toto velmi divné hlasování se odehrálo v době prvních jednání o státním rozpočtu na příští rok. Ministři se v požadavcích na uzdě nedrží. Především ČSSD chce zvýšit výdaje o dalších 10 až 15 miliard korun. Komplikuje to dohoda vlády, že udrží schodek ve výši 70 miliard korun.

 

V posledních dnech vede sociální demokracie s Babišem spory o navýšení rozpočtu pro oblast sociální, školství, zdravotnictví, Českou poštu… Ministr financí vypadal neoblomně, ale po hlasování o biopalivech změkne. Potřebám svých sociálně demokratických kolegů bude rozumět. Lze se nadít, že toto představení bude mít happy end. Proto nečekejme, že vláda ušetří. Kde však Babiš nalezne požadované miliardy?

 

Navzdory předvolebním slibům prokázal, že daně efektivně vybírat neumí. Naopak výdaje zvyšuje o desítky miliard korun. Pomůže si účetními triky, zvýšením některých daní nebo nakonec přece jen prohloubením schodku státního rozpočtu? A jak vyvrátí Bohuslav Sobotka to, co se neodbytně nabízí? Že totiž umožní posílení rozpočtu svých stranických ministrů za cenu posílení rozpočtu Agrofertu? Že musí penězi pro soukromé podnikání ministra financí vykoupit klid uvnitř sociální demokracie? Jakže to myslel s tou parodií na demokratický systém? Jak se cítí v roli licoměrníka, který boj s oligarchií nemyslí vážně, a naopak ji konkrétními činy podporuje?