Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, začnu nejprve citátem – citátem současného ministra financí: „Budeme trvat na tom,“ cituji tedy, „že prostředky ve výši zhruba 350 miliard korun, které leží bez užití na účtech České národní banky, využijeme při řízení státního dluhu.“

 

Chtěla bych se pana předsedy vlády zeptat, jestli skutečně je ztotožněn, a má stejný názor jako jeho ministr financí, s tím, že se na účtech České národní banky válí 350 miliard korun, které lze využít pro snižování státního dluhu naší země, jestli má povědomí o tom, že za prvé tam ty peníze vůbec nejsou, za druhé, že velká část prostředků, které má Česká národní banka na svých účtech, patří jiným státním organizacím, např. vysokým školám nebo např. obcím, a jestli se tedy pan předseda vlády myslí, že je dobré na tyto peníze vysokých škol nebo obcí sáhnout pro snížení státního dluhu. To je první otázka.

 

A druhá, jestli si nemyslí, že by mohl znamenat takovýto zásah do finančního hospodaření státu odrazení případných investorů a snížení ekonomického hodnocení naší země v zahraničí.

 

Děkuji za odpověď na tyto dvě otázky.

 

 

 

 

Vážená paní poslankyně,

 

měl jsem přirozeně možnost na toto téma s panem ministrem financí hovořit. On vycházel ve svém sdělení z pravidelné zprávy, kterou předkládá Ministerstvo financí a která hovořila o průměrných zůstatcích na účtech ČNB, které jsou evidovány v rámci systému státní pokladny, ale ačkoli jsou zůstatky evidovány a jsou vykazovány, tak stát k těmto prostředkům nemá přístup. To jste koneckonců i vy sama ve své interpelaci zmínila. A to je možná problém, který v ČR máme na rozdíl od ostatních zemí, kde systém státní pokladny byl dotažen do konce v tom smyslu, že veškeré veřejnoprávní subjekty mají prostředky disponovány způsobem, že vláda v okamžiku, kdy by si musela půjčit, má tady alternativu využít přebytky na těchto účtech a dočasně z nich financovat své potřeby. Ano, máte pravdu, bylo by to určité narušení stávající rozpočtové autonomie, kterou některé subjekty mají, ale otázka je, jestli by to skutečně narušilo jejich hospodaření, pokud tam ty prostředky leží a nejsou žádným způsobem využívány. To je debata, která nás čeká do budoucna.

 

Možná si vzpomenete na to, že my jsme tu diskusi tady zažili i v této Poslanecké sněmovně. Bylo to v době, kdy pan ministr Kalousek, což byl koneckonců ministr financí ve vládě, v níž byla také ODS, zaváděl systém státní pokladny a snažil se, aby součástí toho systému byly plně i prostředky veřejných vysokých škol. Tehdy se ze strany veřejných vysokých škol zvedl velký odpor a školy si prosadily, že stát na jejich peníze sáhnout v rámci systému státní pokladny nemůže. To znamená, zůstaly mimo, ale jsou evidovány a jsou vykazovány. A pan ministr Babiš vycházel právě z výkaznictví, které zahrnuje i tyto finanční prostředky.

 

Do budoucna je tady podle mě diskuse a je tady možnost debaty, zdali by náš systém státní pokladny neměl být v tomto směru efektivnější, protože pokud bychom tam zahrnuli všechny finanční prostředky veřejných institucí a stát si na ně v případě potřeby mohl dočasně sáhnout, pak by to nepochybně snížilo náklady státu na obsluhu dluhu. Je to otázka racionální ekonomické debaty, zdali by to pro stát nakonec nebylo užitečnější než respektovat, souhlasím s vámi, také důležitou autonomii jednotlivých veřejnoprávních institucí. Děkuji.

 

 

 

 

Asi nechci položit doplňující otázku, protože nevím, co nového bych se na ni dozvěděla. Jenom děkuji panu předsedovi vlády za vysvětlení, že si vybral do svého týmu jako nejdůležitějšího muže člověka, který neumí číst zprávy a nerozumí jejich sdělením a interpretuje je tak, jak ho napadne v duchu předvolební laciné rétoriky. Děkuji za toto upřesnění z úst pana předsedy vlády.