Vstup České republiky do NATO je klíčovým momentem naší historie. Přestali jsme být vazaly sovětského komunistického impéria, které naši zemi „zabralo“ krátce po skončení druhé světové války. Od roku 1948 byla naše země fakticky řízena z Moskvy. Naši komunisté představovali pouze loutkovládu, která se ochotně podílela na vraždění, věznění a pronásledování občanů, jejichž ideálem byl život v demokratické společnosti.
Československé hranice tvořily ostnaté dráty. Za pokus o útěk z tohoto lágru, za touhu spatřit svět tam venku, se platilo životem. V roce 1968 loutky v Praze selhávaly a Moskva přitvrdila, poslala k nám okupační vojska. Z hluboké morální i materiální devastace národa jsme se sbírali těžce a dodnes neseme následky těchto ran. Po pádu totalitního režimu jsme se dobrovolně postavili po bok západních spojenců a vrátili se zpět do transatlantického civilizačního okruhu, na jehož hodnotách a spojenectví vybudoval československý stát jeho zakladatel Tomáš Garrigue Masaryk.
Dnes je tento návrat na Západ některými lidmi zpochybňován. Souvisí to se sílící ruskou propagandou nejen na našem území, ale v celé Evropě. Ukrajinská krize a ruská anexe Krymu jsou zlomem, který postavil vztahy Západ-Východ do jiného světla.
Co maskovala totalita
Emoce, které v části společnosti budí průjezd pěti set vojáků amerického konvoje, oživují nejhorší tradice komunistického boje se Západem jako původcem všeho zla. Totalitní režim tak maskoval vlastní zločiny, politickou a ekonomickou nemohoucnost, která nakonec vedla k jeho pádu. Jeho aktéři však nikdy na toto „ponížení“ nezapomněli.
Vojenský konvoj se stal záminkou k rozehrání protiamerické partie. Při stovkách podobných přesunů v minulosti byl klid. Současná hysterie je jednou z tváří ruské propagandy, která začíná připomínat propagandu zločinného režimu Severní Koreje. Každou chvíli vyhrožuje Kreml jadernými zbraněmi, naposled našemu spojenci v NATO, Dánsku. Západ vykresluje v těch nejčernějších barvách.
Oslabení pod záminkou míru
Vyznavači totalitního režimu svolávají demonstrace, chtějí blokovat průjezd americké vojenské kolony, chtějí, abychom vystoupili z NATO. Tím naplňují program KSČM a hlásí do Kremlu: „Jsme tady, vždy připraveni.“ Svoji akceschopnost si vyzkoušeli v „mírové operaci“ proti americkému radaru. Bez něj je Česká republika mnohem zranitelnější, na rozdíl od Polska, které svou bezpečnost v rámci NATO posiluje a zhodnocuje.
Česká republika patří na Západ, nikoli na Východ. Jsem ráda, že Američany tentokrát nikdo nezastaví ani u Plzně, ani jinde. Projedou naší zemí, která jim má co vracet. Naštěstí nebudou rozumět lžím soudružek a soudruhů na Václavském náměstí. Naštěstí na budově Národního muzea je tvář Václava Havla, a nikoli Vladimira Putina. My, čeští demokraté, ale nemůžeme zůstat mlčící většinou. Provokace aktivistů konajících v zájmu Kremlu musíme zásadně odmítnout.
