Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych tedy chtěla rozvést vzhledem ke slovům pana premiéra své důvody, které mě vedly k napsání té interpelace.

 

Jestliže pan premiér říká, že nevidí rizika, která vidím já, tak je potřeba si objasnit, kdo co vidíme nebo kdo co čteme, co si porovnáváme za informace.

 

Takže pro doplnění. Ve své odpovědi, pane premiére, jste nejmenoval všechny osoby, působící ve státní správě tak či onak dříve spojené s Agrofertem. Musím ještě říci, že vy jste mi napsal v té odpovědi, že mi uvádíte osoby, které mají bezprostřední vztah. Bezprostřední. A za tím slůvkem bezprostřední se může skrývat leccos. Ale vy jste neuvedl například ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra dopravy Antonína Prachaře. Neuvedl jste Soňu Křítkovou, která je dnes pověřena Ředitelstvím silnic a dálnic a sám v té odpovědi mi píšete /myslím, že to je poslední věta/: „Současně bych rád zdůraznil, že koaliční vláda vybírá své kandidáty především s ohledem na jejich odborné kvality.“ Takže já bych se potřebovala zeptat, jakou odbornou kvalitu či jakou kompetenci může mít bývalá ředitelka marketingu a komunikace Agrofertu pro řízení tak komplikované instituce, jako je Ředitelství silnic a dálnic.

 

Pro doplnění, jsou další osoby, které jsou spojené s Agrofertem a působí jednak v Poslanecké sněmovně, na komunální úrovni je to například paní Radmila Kleslová v Praze. Ale tento problém uznávám, je jiný, je širší a týká se jiného okruhu otázek, které vám budu směřovat ve své interpelaci, na kterou už jste mi odpověděl, ale budeme ji tady projednávat, a ta se týká situace v Ústavu pro studium totalitních režimů a právě v souvislosti s lidmi, jako je například Radmila Kleslová, lidi z okruhu StB, o nichž teď vyšly zajímavé materiály, kolik lidí a na jakých místech pochází z Agrofertu a dostává se do státní správy. Ale uznávám, že tak jsem svou otázku tenkrát neformulovala a na tu jste mi nemusel odpovídat, k tomu se teprve dostaneme.

 

Ale další závažnou skutečností je to, že řízení podniků se státní účastí a obsazování jejich dozorčích rad, i tady jsou představitelé Agrofertu Andreje Babiše.

 

A musím říci, že vůči tomu se vymezovali jak někteří představitelé vaší strany, pane premiére, tak také vašeho koaličního partnera KDU-ČSL, kteří považovali změny, organizované Andrejem Babišem, zejména v dozorčí radě ČEZ, za neuvařené, nedojednané. Ačkoli ministr financí vždycky všechny dokáže zkritizovat, tak si myslím, že kroky, které dělá on, jsou daleko závažnější, než ty, které byly v minulosti, a já to vidím, vy to nevidíte, proto se o tom bavíme.

 

Já bych chtěla zdůraznit, že personální politika ANO je součástí problému, který je v našich podmínkách nový, ke kterému se politická reprezentace napříč spektrem musí postavit. A abych doložila střet zájmů, tak musím mluvit o posledním dění, které se odehrávalo na půdě Evropského parlamentu. Jistě víte, že německá poslankyně tam měla zásadní výhrady vůči tomu, že vicepremiér Babiš, ministr financí na jedné straně z pohledu státu má býti tím, který kontroluje dotace, a na druhé straně je jejich velmi významným příjemcem.

 

Paní poslankyně, nevím, jak dopadlo jednání v Berlíně, kterého se pan místopředseda vlády zúčastnil teď na státní svátek a dal tedy přednost svému byznysu před státním svátkem. Nevím, jak to dopadlo, ale paní poslankyně tam uvádí své výhrady zcela zásadním způsobem. Možná, že šlo o to, že když pohrozila, že bude prosazovat celounijní řešení, by politici členských zemí, kteří se účastní rozhodování o dotacích, resp.sami kontrolují tyto systémy na dotace, tak aby tito politici peníze z evropských fondů vůbec nesměli přijímat. Myslím si, že o to šlo, proto byla ona cesta do Berlína v době státního svátku honem rychle zorganizována.

 

Druhý střet zájmů spatřuji v informacích, které přináší. Souvisí to s výtkami z Bruselu, ale přinesla je také Česká televize ve svém pořadu Reportéři ČT, která pátrala právě po výši dotací, které Agrofert a všechny jeho firmy, asi 200 nebo kolik jich přesně je, nevím, čerpají od roku 2007 do dnešního dne ze státního rozpočtu, jakým příjemcem jaké výše peněz tyto firmy jsou.

 

Jenom připomenu, protože to byl pro mě zásadní zdroj, že dotace dostávalo 94 ze 153 českých firem Agrofertu, dohromady získaly podle Reportérů ČT tyto firmy Andreje Babiše od státu a z Bruselu skoro 4 mld. Kč. Vyjadřují se k tomu jak právníci, tak ekonomičtí novináři, shledávají tady dramatický střet zájmů. Musím dodat, že tento pořad také upozorňuje na to, že firmy Andreje Babiše se státem obchodují, dostávají veřejné zakázky od státních, a také krajských, městských firem, organizací a úřadů. Informace o tom jsou na internetu, na stránce ministerstva pro místní rozvoj, kde jsou údaje o zakázkách od roku 2007 až dosud, vyplývá, že ze 153 těchto firem se státem, kraji a městy obchodovalo 18, dohromady získaly zakázky skoro za 14 mld. Kč.

 

Chemická firma Andreje Babiše Preol sídlí u severočeských Lovosic, zpracovává Řepku, vyrábí paliva a strategická státní firma Čepro skladuje a prodává ropné produkty. Tato firma spadá pod ministerstvo financí, jehož šéfem je stejný Andrej Babiš, a firma Čepro zadává veřejné zakázky firmě Preol. Za několik posledních dohledatelných let to bylo celkem 6,76 mld. Kč, a zatím poslední zakázku, uvádějí autoři oné reportáže, dostala Babišova firma od státního Čepra letos 16. dubna, tedy v době, kdy už Andrej Babiš byl ministrem.

 

Ještě ocituji Miroslava Motejlka, ekonomického novináře, vydavatele, který říká: „Vztah společnosti Čepro a společnosti Preol je pochopitelně problematický. Toto je věc, s kterou se budeme potýkat celou dobu, co Andrej Babiš bude ministrem financí, protože těchto případů bude přibývat a bude jich přibývat hodně.“

 

Veřejné zakázky zadávalo firmám ze skupiny Agrofert 61 státních, krajských a městských nebo obecních firem, organizací, některé z nich dnes spadají pod ministerstva, kontrolovaná hnutím ANO. Jde o resorty financí, dopravy, obrany a životního prostředí.

 

Je tady důležitá poznámka, trochu jsem o ní mluvila v úvodu, ale považuji ji za zcela nejzásadnější. V demokratických zemích je zvykem, že politiku a ekonomiku sledují nezávislá média, která upozorńují na střet zájmů. V České republice je teď zvláštní situace, a to proto, že Andrej Babiš ovládl také tato vlivná média, především deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, a významné z hlediska poslechovosti rádio Impuls.

 

Asi je potřeba v této souvislosti uvést také deník nebo server Česká pozice, který dostává, myslím, že to je 20. mil. Kč, když se sám ocital ve ztrátě, tak 20 mil. Kč dostává od Andreje Babiše, což zcela jistě svědčí o tom, že také toto médium má Andrej Babiš pod kontrolou. Já jsem přesvědčena, že to je velmi nebezpečná situace, proto jsem chtěla vědět váš názor na střet zájmů, jestliže např. evropští politici jej hodnotí jako něco mimořádného, dokonce říkají, že něco takového by v žádné zemi v Německu nemohlo existovat. Ministr by byl za takových okolností dokonce stíhán. Mluví o tom, že kdyby nějaká africká země takto čerpala dotace, že by jí byly okamžitě zastaveny.

 

A pak už jenom takovou, asi k tomu nepatří, ale protože jsem spíš zvědavá, tak se na to zeptám. Když jsem si prohlížela všechny osoby, které jsou spjaty nyní s politikou, před tím s byznysem Andreje Babiše, tak jsem vedle těch, které jste vy, pane premiére, prostřednictvím pana předsedajícího, které jste mi vyjmenoval, tak musím zopakovat, že je zde třeba Vladimír Dolejský, který působil jako ředitel školního statku podniku Křtiny, a pro něj pracovala firma Wotan Forest, patřící Agrofertu. Netuším vůbec, kdo je pan Vladimír Dolejský, k němu má otázka nesměřuje. Ale zaujal mě název. Já ho znám dlouho, ale v souvislosti s touto interpelací jsem se podívala na Wikipedii, co to znamená název Wotan Forest, chtěla jsem to vědět. Samozřejmě jsem předpokládala, že to nebude to, co se nabízelo, tedy spojení se starogermánským božstvem. Jediná odpověď, kterou jsem na Wikipedii našla, je právě toto spojení.

 

Jenom pro zajímavost, možná jako povzdech, možná jako otázku, kterou by mi spíš odpověděl pan vicepremiér, než vy, tak tady řeknu, co jsem si na Wikipedii zjistila, a to od Carla Gustava Junga, výjimečného, mimořádného, světově uznávaného psychologa, který ve své eseji Wotan z roku 1936 označil tohoto boha za archetyp, který ovládl kolektivní mysl německého národa, a tím Jung vysvětluje vzestup nacismu. A nacismus označil za první wotanovský experiment a předpokládá, že přijde další. Předpokládá, že se projeví šílená a násilná stránka tohoto archetypu. Tak jenom, když už jsem se tím vším probírala, vím, že to může pro někoho znít úsměvně, ale mě by docela zajímala inspirace ve chvíli, kdy Andrej Babiš pojmenovává některé své firmy, jestli to přece jenom má znamenat něco víc, než co si nyní myslíme, a co nyní víme.