Ve chvíli, kdy je nutné co nejsilnější evropské stanovisko tváří v tvář agresivní politice Ruska, které chce rozšiřovat sféry vlivu v rozporu s mezinárodním právem, tzv. „proevropská“ česká vláda selhala.

Navzdory proklamacím Česká republika vysílá špatný signál i svojí nejednotnou zahraniční politikou, dokonce uvnitř vládní koalice. Diskuse o dopadu sankcí je sice legitimní, ale je otázkou, zda je pro českou vládu důležitější maximální ochrana obchodních vazeb s Ruskem, než s ostatními zeměmi, například s Německem.

 

Za velmi nebezpečné považuji poslední kroky vlády i z toho důvodu, že tímto signálem obracejí Českou republiku zatím nejzřetelněji v polistopadovém období směrem na Východ, a to v době sílícího tlaku na překreslování evropské geopolitické mapy.