Celou dobu jsem se snažila proti předsedovi Poslanecké sněmovny nevystupovat, protože prostě vím, že v některých chvílích to má těžké, je pod tlakem té své koalice a zároveň má vyhovět opozici. Takže jsem se jen kousala do rtů, aby to nevypadalo, že já ukřivděná, nezvolená, jim jdu teď něco kázat. Ale vzhledem k tomu, že to je porušení všeho, co do této doby, ať už psané nebo nepsané, platilo, že se chovají opravdu hanebně, hnusně, šla jsem to říci předsedovi sněmovny Hamáčkovi, ale i lidoveckému místopředsedovi, jak se může podílet na takových hanebnostech.

 

 

 

Já si vzpomínám, jak v minulosti vždycky sociální demokraté kriticky sledovali chování předsedajících, protože řídící schůze sněmovny má tlačítko, kterým před hlasováním, je to ostatně i v jednacím řádu, přivolá poslance, aby se mohli účastnit hlasování. Protože povinností předsedajícího je zajistit, aby se každý mohl účastnit hlasování. My jsme v té chvíli stáli za dveřmi jednacího sálu (poslanci ODS, TOP 09 a Úsvitu na protest proti novému hlasování o zelené naftě opustili sál – pozn red.), ale v té rychlosti jsme nebyli schopni dojít do sálu. Předsedající nedal žádné avízo. Takhle se chovají?

 

 

 

Ne, vůbec. Nedal nejmenší avízo. Někteří si vůbec ani nevšimli, že je nějaké další hlasování. Ale ani my, kteří jsme sledovali hlasování na obrazovce, jsme nebyli schopni se fyzicky do sálu dostat, protože najednou jsme se tam začali cpát my, TOP 09, poslanci Úsvitu, což je asi šedesát lidí. To se těmi dveřmi jen tak neprocpe. (Pozn. red.: Předseda sněmovny Jan Hamáček nakonec po hlasitých a důrazných protestech opozice a celého klubu KDU-ČSL hlasování prohlásil za zmatečné a anuloval ho.)

 

 

 

Tohle nikdy nebylo. Bylo by to jednoznačně na odstoupení předsedy Poslanecké sněmovny. O tom nemůže být žádná debata. Pochybení, která předseda sněmovny vršil od předchozího dne, završil pátečním útokem na samotnou podstatu fungování sněmovny tímto hlasováním. My ale nenasbíráme podpisy pro jeho odvolání. Ale já ho k rezignaci vyzývám, protože porušil jednací řád, všechny procedurální postupy, jak se k tomu vyjadřují i ústavní právníci. To je fakticky neskutečné. To, že všechno tady řídí Andrej Babiš, že zatlačil na Sobotku, že mu shodí vládu, když zákon v této podobě projde, že válcovali poslanecký klub ČSSD, aby poslanci sociální demokracie, kteří Urbanův návrh podpořili, hlasovali jinak, to všechno tady v nějaké podobě už bylo, čímž neříkám, že se mi to líbí, ale to, jak jednal pan Hamáček, je naprosto neuvěřitelné.

 

 

 

Jsem přesvědčena, že v Senátu by jim to neprošlo, že jejich senátoři by pozměňovací návrh Milana Urbana podpořili, neboť na podzim v senátních volbách sociální demokraté obhajují 23 z celkem 27 mandátů. Sobotka hraje o život, jestli sociální demokracie přinese v senátních volbách nějaký výsledek, a jsem si jista, že senátoři by se báli, kdyby předstoupili před lidi a museli jim říci, mohli jste mít levnější benzin, mohli jste mít levnější naftu, ale prostě nám na klubu zakázali vám to umožnit a já jsem holt hlasoval proti Urbanovu návrhu. A proto se jim báli to poslat, že by jim na to senátoři nekývli, a proto se snažili znásilnit sněmovnu, nevím jakým způsobem, aby protlačili svoje.

 

 

 

 

Já jsem v pátek hned po skončení schůze sněmovny šla říci panu Hamáčkovi, že se stydím, že jsem mu svůj hlas dala. Respektovala jsem výsledek voleb, respektovala jsem to, že sociální demokraté vyhráli. Hlas jsem mu dala, ale nikdy víc už mu hlas nedám, protože ve třetí nejvyšší ústavní funkci selhat takovým způsobem, kdy je sněmovna rozložená, protože sociální demokraté dva dny obstruují. To je pořád řečí o tom, jak opozice obstruuje, a přitom my bezmocně koukáme na obstrukci vlády. Pan Hamáček selhal významně, proto jsem mu šla říci, že se stydím za to, co tam předvádí, a že bych ho už víc nevolila.

 

 

 

 

Říkal: Přece si nemyslíte, že jsem to hlasování myslel vážně? Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Prostě hlasování proběhlo, on umožnil, aby proběhlo za těchto podmínek, a teď říká, že to nemyslel vážně? Předseda sněmovny? Já ho vážně vyzývám, aby okamžitě odstoupil, protože jeho selhání je fatální a na sněmovnu to bude mít do budoucna velmi neblahý dopad, protože my teď máme seriózní, vážný důvod se proti nim stavět ve všech možných ohledech nejtvrdším způsobem.

 

 

 

Já si také myslím, že tohle nemá obdoby. Nevím, kam to může dospět. Zatím se ukazuje falešnost volebních hesel, kdy sociální demokraté tvrdili: Prosadíme fungující stát, Babiš zase: Ano, bude líp, a vypadá to tak, že bude líp pouze pro Babiše, rozhodně ne pro Českou republiku a už vůbec ne pro jejich koaliční partnery, protože sociální demokracie se rozkládá zevnitř. A fungující stát tedy neexistuje, jestliže je Parlament rozbombardovaný na jednom zákoně na dva dny neschopností předsedy sněmovny a vládní koalice, rozštěpením sociální demokracie, kde nejsou schopni se domluvit, který návrh svého kolegy podpoří nebo nepodpoří. Sobotka se podle mne spoléhal na to, že komunisté pod Urbanův pozměňovací návrh hlas nedají a oni je zmátli a dali ho. A pak vyvstal takový strašlivý problém. Podle mne to znamená, že sociální demokracie je stále rozpolcená, jsou tam dva proudy, čekají jen na to, jak dopadnou podzimní volby, pak vyřizování účtů začne nanovo. Do toho působí vliv Andreje Babiše, který dominantně ovládá vládu v personálních i programových otázkách, to nemůže přispět k nějaké větší soudržnosti. Lidovci se zatím drží vládních křesel, ale nevím, jak dlouho to budou chtít tolerovat. Dneska mimo jiné místopředseda sněmovny za lidovce řekl, že byl velmi zaskočen postupem Hamáčka, a proto si vzali přestávku, že se chtějí proti tomu vymezit, protože i pro ně je to silná káva.

 

 

 

Oni ho podle mne nebudou odvolávat, ale chtějí se jako klub vymezit proti tomu vyloženě nedemokratickému a destruktivnímu postupu, který zvolil předseda Poslanecké sněmovny.

 

 

 

Tenhle termín bych nepoužila. Bude to například znamenat, že budeme neústupní, pokud jde o služební zákon. Byli jsme ochotni domlouvat se na průchodnosti sněmovny, ale rozhodně to vládní koalici neusnadníme, budou muset přijít s nějakými konstruktivními návrhy směrem ke sněmovně. Opozice má ten nástroj, který je obstrukční, a vzhledem k tomu, že si s tím začala sama vládní koalice, když dva dny obstruovala sama, použijeme stejný nástroj. Když může obstruovat koalice, proč by nemohla obstruovat opozice?

 

 

 

To je vina téhle vlády. Když si je vědoma toho, že tady leží zákon, který není dle jejího přesvědčení v pořádku, musí nalézt způsob, jak prosadit zákon jiný. A ten způsob je jedině v jednání s opozicí. Nemůže se vymlouvat vůbec na nic.

 

 

 

To je otázka, do jaké míry sociální demokraté připustí tu destrukci normálního parlamentního vládnutí. Jsou si vědomi, že vládu ovládá Babiš, zejména v personálních otázkách, diktuje jim agendu, a je otázka, jak dlouho jim bude stát za to sedět ve vládě pod tímto diktátem, anebo si uvědomí, že můžou jít strašnou cestou vnitřního rozkolu, rozpadu a minimalizace sebe samotných. Pak bude na jejich uvážení a schopnosti najít nějaké alternativní řešení, jak se proti Babišovi vymezí. Oni zatím dělají, že zatím žádný střet zájmů u Babiše nevidí, ale minulý týden se ukázalo při schvalování zákona o zelené naftě pro zemědělce, jak gigantický střet zájmů v případě Andreje Babiše v tomto konkrétním případě je. A je na sociálních demokratech, aby se probrali. Jestli se neproberou, tak to strašně špatně skončí. První, kdo špatně dopadne, budou sociální demokraté, v dalších volbách zatím bude posilovat Andrej Babiš, to je jasné, a bude to na úkor ČSSD.

 

 

 

 

Například u služebního zákona je přece role prezidenta jasná, řekl, že umožní obejití lustračního zákona ve chvíli, kdy bude přijat zákon o státní službě, tím, že se všechno vyřeší. Umožnil tak Andreji Babišovi jednak vstoupit do vlády a ujmout se své role, a nadále ho drží právě tím tlakem na přijetí služebního zákona. Myslí si, že pak bude vyviněn z možného podezření, že nesplnil lustrační požadavky. To byl první krok prezidenta, když pominu předchozí kroky jako jmenování Rusnokovy vlády, kterým naboural parlamentní systém. Druhý krok byl po volbách, kdy jednal s křídlem Sobotkových odpůrců, a nyní mám dojem, že jeho jednání s Babišem je intenzivnější, byť o něm média příliš nereferují.

Myslím, že s ním a hnutím ANO má prezident bližší propojení, a to zejména proto, že Miloš Zeman ztratil mocenskou skupinu, kterou měl ve SPOZ. Ta se ale do sněmovny nedostala, tak hledá někoho jiného. Má sice uzavřené příměří se sociálními demokraty, ale já tomu absolutně nevěřím, myslím, že si hledá stálého partnera v Andreji Babišovi. A to vidím jako jedno ze zásadních rizik budoucího vývoje, kdyby došlo k tomuto spojení. Nebezpečím je i přístup pana Babiše k demokracii. On ve sněmovně prohlásil, že na pravidla kašle. To je vzkaz každému občanovi České republiky od místopředsedy vlády: Pravidla mě nezajímají, já vám na ně kašlu. První řidič, který pojede dvoustovkou po dálnici, může policistovi, který ho zastaví, říci: Já vám na ta pravidla kašlu, mě nezajímají, když to může říkat místopředseda vlády, tak já jako řadový občan mám stejné právo. Z toho je vidět, jakým strašným směrem a jakou destrukcí to jde, protože stát je postaven na řádu a pravidlech, která musí být vymáhána na všech. A stát destruuje tento postoj vedle obrovského střetu zájmů a vedle materiálního a personálního propojení lidí ve státní správě, které Babiš vybírá z firmy Agrofert, kdy všechny současné a možná i budoucí zaměstnance Agrofertu dosazuje do státní služby.