Z médií

Klaus už v ODS nikoho nemá

14. října 2013 / rozhovor v médiích

Na poslední chvíli vzdala boj o křeslo hlavy státu, teď se po republice objevuje její tvář s nápisem „premiérka“. „Možná mají se mnou vyšší síly své záměry a ty musím splnit,“ říká Miroslava Němcová, volební jednička ODS.

ODS si v předvolebních průzkumech nestojí moc dobře. Proč tomu tak podle vás je? 

Musím říci tu větu, kterou říkají všichni: průzkumy jsou jedna věc, a výsledky voleb druhá. Asi se dal očekávat propad důvěry lidí v ODS poté, co padla vláda, byť za nevyjasněných okolností. Další příčinou je, že jsme přizvali do vlády subjekt, který vůbec neměl ponětí, co je to převzetí odpovědnosti. Tím myslím Věci veřejné. 

Nejen ODS, ale i bývalá vládní strana TOP 09 si pohoršila. VV a LIDEM raději vůbec nekandidují. Vláda Petra Nečase zřejmě něco zkazila. Co? 

Česká republika si ve dvaceti okruzích stojí v porovnání s mnoha zeměmi EU výborně. Ať už jde o míru celkového zadlužení, kde jsme mezi prvními šesti nebo sedmi zeměmi, míru chudoby, dostupnost zdravotnictví, výsledky základního školství… Odborníci říkají: Buďme na naše výsledky hrdí, žijeme ve slušné zemi, která si vede dobře. Možná jen komunikace a obrázek skandálů ve vládě zastřely pozitiva. 

Takže chybu vlády vidíte jen v komunikaci? 

Zčásti to byla komunikace a zčásti to, co lidé viděli. Nebyli jsme schopni se domluvit na nějakém solidnějším jednání s Věcmi veřejnými, později LIDEM. Určitě k tomu přispěly spory s TOP 09. Obrázek rozhádané vlády jí nemohl prospět. 

Vliv měl nejspíše i skandál kolem údajného uplácení exposlanců. Kampaň vaší strany se teď snaží voliče přesvědčit, že prochází obměnou, že se snažíte očistit. Něco takového v ODS skutečně probíhá? 

Je to docela dobře vidět na kandidátních listinách. Když se podíváte do Prahy, je jasné, že ti lidé, které ovládala pražská šedá zóna, přestoupili k paní Bobošíkové. ODS má naopak důvěryhodné osoby od prvního do posledního místa. Přerod proběhl ve všech krajích. 

Vypovídají kandidátní listiny také něco o budoucích změnách ve vedení ODS? Například místopředseda Tomáš Chalupa, ačkoli chtěl, nakonec vůbec do sněmovny nekandiduje – pražská ODS ho na kandidátku nezařadila. 

Vedení se určitě změní. Týden, čtrnáct dní nebo měsíc po volbách bude zcela jistě volební kongres. Poslouží k tomu, abychom si řekli, co se stalo. Budeme znát volební výsledek a budeme vědět, kdo důvěru voličů má a kdo ne. 

Takže Chalupa ve vedení končí? 

To bych nechtěla říci, že Tomáš Chalupa končí. Sice nekandiduje, ale byl to ministr životního prostředí. Jeho práce by měla být posouzena. 

Jste teď ve straně silnější než Martin Kuba? 

Já jsem lídr těchto voleb. Z toho vyplývá, že si mě ODS zvolila jako svou jedničku. Ale nebyla to volba kongresová. Martin Kuba je první místopředseda zvolený delegáty. Máme teď dvojkolejné vedení. O tom, kdo bude hlavou, se rozhodne na kongresu. Nemá smysl se přetahovat, kdo je silnější a kdo slabší. Na mně teď momentálně leží větší odpovědnost. 

Proč výkonná rada nechtěla, aby byl lídrem voleb Kuba? 

Tak to nebylo. Od pádu vlády Petra Nečase jsme procházeli těžkým obdobím. Výkonná rada vyjádřila důvěru mně, to je celé. 

Budete se ucházet o post předsedkyně ODS? 

Nechci uhýbat, ale já teď veškerou energii dávám do sněmovních voleb. Co bude po volbách, na to zbyde ODS času dost. Já jsem teď naprogramovaná do 26. října (termín voleb, pozn. red.). 

Takže se rozhodnete až podle volebního výsledku? 

Určitě, bez toho to nemá smysl. 

Jaký volební výsledek považujete za úspěch? 

Netroufám si střílet nějaká čísla. V minulých volbách jsme získali dvacet procent. Člověk by si neměl klást nižší laťku. Ale na tohle číslo pomýšlet není teď jednoduché. 

Jste lídr. Jestli ODS neuspěje ve volbách, zřejmě se v partaji objeví někdo, kdo vám to bude klást za vinu. Počítáte s tím? Vyvodíte z toho osobní odpovědnost? 

Počítám s tím. Vzala jsem na sebe za volby největší odpovědnost. Vědomě. Mohla jsem svou kariéru krásně uzavřít tím, že bych řekla, že jsem byla zvolena čtyřikrát za sebou do Poslanecké sněmovny. V roce 1998 poprvé, kdy jsem byla poslankyní. V roce 2002 jsem byla místopředsedkyní sněmovny. V roce 2006 potřetí, byla jsem první místopředsedkyní sněmovny. V roce 2010 počtvrté a byla jsem předsedkyně sněmovny. Každá volba mě posunula výše. Mohla jsem to svázat do sametových desek a mít album pro vnuky a pravnuky. Jenže když je na tom strana špatně, z boje se neutíká. I když mi teď možná do alba přibude něco, co mě bude chvíli bolet. 

Takže jestli ODS dopadne ve volbách špatně – bude mít třeba těch osm procent, které jí přisuzují průzkumy –, odejdete z vedení? 

ODS nebude mít osm procent. Tím jsem si stoprocentně jista. Jestli získám dobrý výsledek a mandát, nepoložím ho. To by nedávalo smysl, jít do voleb, říct si o mandát a pak ho položit. Takhle se k lidem chovat nemůžu. Jak velkou odpovědnost z toho vyvodím, to se ukáže podle výsledku. 

Říkáte, že z boje se neutíká. Jednou jste ale utekla. Nelitujete teď zpětně, že jste odmítla kandidaturu na prezidentku? 

Litování už k ničemu není. Když se člověk jednou rozhodne, tak se rozhodl. Krok jsem už udělala. Možná naše osudy někdo řídí. Teď jsem vržena do daleko větší mely. Z téhle těžké situace jsem odejít nemohla, možná mají se mnou vyšší síly své záměry a ty musím splnit. 

Nedávno jste řekla, že ODS nepůjde do koalice s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, hnutím ANO Andreje Babiše, blokem Hlavu vzhůru Jany Bobošíkové a SPOZ. Platí to i pro případ, že by to byla jediná šance, jak sestavit pravicovou koalici? 

Určitě nepodpořím vstup do koalice s těmito stranami. Nevím, jak by jednala Jana Bobošíková s vějířem lidí odleva doprava, který nahodile seskládala. Tomio Okamura zase neví, jak byly sestaveny jeho kandidátní listiny. Prý jen zavolal svým kamarádům do krajů. To nejsou ideově zakotvení lidé. Při prvním problému by se slepenec rozpadl. To už jsem zažila s Věcmi veřejnými. Nebudu to absolvovat znovu. Je to destabilizace politického systému. 

Tenhle váš názor zastává celá ODS? 

My jsme se o tom nebavili. Víme jasně, že komunisté jsou pro nás nepřijatelní vždy a za všech okolností. Kvůli nečitelnosti škrtám ze spektra i ty nové politické subjekty. A pak zbývají strany, se kterými bychom si mohli být programově blízcí: TOP 09 a KDU-ČSL. Méně styčných bodů vidím s ČSSD. 

Co říkáte na hnutí ANO? 

Hnutí ANO považuji za nejrizikovější ze všech nových uskupení, protože má reálnou šanci se do sněmovny dostat. Jsou to stoprocentně Věci veřejné číslo dvě. Akorát jsou bohatší. Andrej Babiš má na svém kontě o dost nul více, než měl Vít Bárta. Platí si některé své kandidáty. Říká, že chce řídit stát jako firmu. On nemá ponětí o tom, na čem stojí parlamentní demokracie. 

Pokud by vám ČSSD nabídla spolupráci, jste ochotni ji přijmout? Je ve hře opoziční smlouva číslo dvě? 

Dvakrát do stejné řeky nelze vstoupit, opoziční smlouva by nemohla vzniknout. To už mi připadá jako čistší řešení velká koalice, jasně přiznaná spolupráce s jasně rozdělenými místy v exekutivě, s jasně danou odpovědností každé strany. Je to férovější k občanům. Ale nepředpokládám, že se to po volbách stane. Vidím velké rozdíly mezi našimi stranami, nevím, jak moc by musela ČSSD škrtat a jak moc bychom museli uhnout my. 

Václav Klaus podporuje blok Hlavu vzhůru. Naopak nedoporučil volit ODS. Jsou u vás ve straně vůbec ještě nějací Klausovi příznivci? 

Nezaznamenala jsem nikoho, kdo by se teď v ODS za Klause postavil a řekl, že sdílí jeho názor. Nikdo takový už v ODS není. 

Klaus ale nabízí
 ODS po volbách pomoc. Chce stmelit pravici. Přijmete jeho podanou ruku? 

Nevidím nikoho, kdo by takové pomoci chtěl využít. Někdo, kdo se nás snaží záměrně poškodit a oslabit, nemůže přijít jako zachránce situace, kterou sám navodil. To nedává žádnou logiku. ODS se rozhodně nebude propojovat s žádnou Janou Bobošíkovou, kterou teď asi Klaus považuje za nejpravicovějšího politika v zemi. 

Teď k programu. Nepochopila jsem, co ODS v letošní kampani prosazuje nejvíce. Představila jen samé fráze a vtipy. Co je to nejdůležitější? Co ODS chce? 

Zdravé veřejné finance. Možná se to říká tak často, že už to nezní důležitě, ale je to míra svobody. Každý člověk je tak svobodný, jak malé dluhy má. Mít funkční firmy, povzbudit lidi, aby začali podnikat. Třetí náš cíl je vyřešit rámec sociální a zdravotní. Aby společnost, když prosperuje, měla nastaven systém tak, aby se neplýtvalo. Aby pomoc dostal jen ten, kdo ji potřebuje. Čtvrtá oblast je vzdělávání. Tam to všechno začíná. 

Mezi vaším programem a programem TOP 09 moc rozdílů nevidím. Proč by měli voliči volit vás a ne topku? 

Programy se asi nemohou příliš lišit. Když pominete osobní střety ve vládě, třeba mezi ministrem financí Kalouskem a panem premiérem, pak programově jsme k sobě vážnější výhrady neměli. Lišíme se třeba v tom, že TOP 09 chce vstoupit do eurozóny kolem roku 2018, zatímco my až v době, kdy budeme mít zdravé veřejné finance – a stejně tak i EU. TOP 09 přichází třeba s návrhem přímé volby starostů nebo hejtmanů. Já po zkušenostech přímé volby prezidenta, která rozdělila českou veřejnost, nechci měnit to, co funguje. My jsme klasická strana, budovaná zdola. Nejsme jako TOP 09, která je rozdělena na dvě části: TOP 09 a hnutí Starostů a nezávislých. 

Proč tedy mladí lidé dávají přednost TOP 09? Ve studentských volbách získala přes 17 procent, vy jste skončili až za Dělnickou stranou sociální spravedlnosti s 6,2 procenta. 

Nevím, nezaznamenala jsem žádnou agendu TOP 09, která by byla nasměrovaná k mladým lidem, ke studentům. Sympatie asi získává strana díky předsedovi Karlu Schwarzenbergovi. Její kampaň působí hravě. 

Ve vašich volebních letácích jsem nenašla boj s korupcí. Končíte s ním? 

Už to není vypíchnuto jako super téma. Tak jsme to letos neviděli. Kampaň jsme pojali jako příběh života. Ale neznamená to, že bychom chtěli na boj s korupcí rezignovat. 

Stejně jako další strany se vracíte k myšlence veřejně prospěšných prací. Jak by to mělo vypadat? Ústavní soud to už přece jednou zamítl. 

Základní myšlenka je, aby se lidé, kteří žijí z dávek, pokusili vrátit k práci. Starostové veřejné práce dost vítali. Princip by zůstal zachován tak, jak byl za ministra Jaromíra Drábka (TOP 09, pozn. red.). Netýkal by se jenom lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ale všech. Akorát bychom museli najít ústavní konformitu, aby nám to Ústavní soud nemohl znovu zrušit. 

Zohledníte v návrhu i kvalifikaci uchazečů o práci? 

No, ne vždy se to podaří. Lidé se ale mohou uplatnit i v nemocnicích, v knihovnách. To už jim poskytuje jiný komfort. Nemá to být něco, co člověka poníží. Stát jen říká: Vím, že jsi teď v těžké situaci. Stát ti pomáhá dávkami. Potřebujeme teď, abys pomohl ty, a nabízíme práci v knihovně, v lese, v nemocnici… 

Nebylo by tedy vhodné změnit termín sociální pojištění na sociální daň? Odpůrci tohoto systému mohou celkem logicky namítat, že si lidé platí pro případy, že budou bez práce, pojištění. 

Přemýšleli jsme o tom. Ale nevíme, jestli bychom takovou změnu dokázali ve sněmovně prosadit. Určitě bychom se o tom měli po volbách začít bavit s ostatními stranami. Téhle myšlenky se nezříkám. 

Nedá se tento systém zneužít k šikaně ze strany úředníků úřadů práce? Všichni asi vidíme rozdíl mezi sběrem odpadků na ulici a rovnáním knih v knihovně. Kdo rozhodne o tom, který nezaměstnaný bude co dělat? 

Není možné to vymýšlet pomocí nějakých byrokratických tabulek. Rozhoduje se přímo v místech, kde lidé bydlí, musí se spolupracovat s městským úřadem. Nezaznamenala jsem postupy, které měly lidi poškodit. Není to tak, že někdo se veřejné práci vyhne a někdo bude muset do práce jít. Je řada těch, kteří práci chtějí dělat dobrovolně. Znamená pro ně větší sebedůvěru. Já se toho neobávám. 

V zaměstnanecké politice chcete větší uvolnění pracovněprávních vztahů. Co to znamená? 

Firmám v srpnu stoupla průmyslová výroba. Možná to znamená, že máme hospodářskou krizi za sebou a že chytáme dech. V takovou chvíli přicházejí zakázky a firmy musejí nabrat pracovníky. Když máme zákoník práce, který říká, že firmy smějí nabrat a propustit zaměstnance jen za určitých podmínek, jsou opatrné a zaměstnance raději neberou. Tím neříkám, že lidem vezmeme garance jejich postavení na pracovním trhu. Ale chceme třeba firmám umožnit zvýšit počet hodin práce na dohodu ze 150 na 300. 

Daňové změny nechystáte? 

Náš program je sled systematických kroků. Daňový systém potřebuje spíše stabilitu, aby firmy věděly, jaká bude jejich daňová zátěž. Chceme zachovat úroveň daní, jaká je. Kdyby se ekonomika vyvíjela dobře, hlasovali bychom i pro snížení daní. 

Jak vidíte otázku školného? V programu nemáte, že byste ho chtěli, ale ani to, že jste proti němu. 

Neustupujeme od myšlenky školného. Když se podíváme do zemí kolem nás, existuje školné v nějaké formě všude. V programu máme řečeno, že připlácet si bude ten student, který bude bezdůvodně studovat nad řádnou dobu studia. Je to první krok k tomu, abychom si řekli, že vzdělání cenu má. Pak se budeme bavit o kroku dalším. Ale nebude to v tomto volebním období. 

 
(Autor: Karolina Brožová)

štítky: # # # # # # #