Vy jste si něco udělali s Václavem Klausem? 

Já doufám, že ne. 

Václav Klaus tvrdí, že se nemůže vrátit do ODS, dokud jsou tam lidé jako vy či Jiří Pospíšil. Čím to? 

Zaznamenala jsem tento výrok, byl rozšířený ještě o Bohuslava Svobodu a Marka Bendu. Upřímně to neumím vysvětlit. Mohlo by to být tím, že jsem v jednom z rozhovorů řekla, že návrat Václava Klause je nesmysl. Myslela jsem návrat člověka, který by se měl ujmout ODS a řídit ji v této podobě. To se mi však na konflikt zdá málo. 

Jméno Klaus štěpí ODS. Je příčina krize vaší strany v tom, že se nedokázala vyrovnat s jeho dědictvím? 

Rozcházeli jsme se dramaticky s Václavem Klausem – prezidentem, a to za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase. Byly i programové věci a personální, které se děly za jeho vlády a Václav Klaus je hlasitě kritizoval. Části ODS se to dotýkalo, protože čekala, že zakladatel ODS, kterého jsme prosazovali na Hrad, nebude ostře vystupovat proti ODS. Za dob Petra Nečase se rozešel s vládou ve věci církevních restitucí. On pro ně neudělal nic, ani když byl premiér. Vadilo mi to. 

Hodně členů ODS naznačuje, že návrat ke klausovským kořenům je cestou z krize. Podle vás zřejmě ne. 

Jsem hodně konzervativní. Není to jen nálepka. Zároveň vím, že se nikdo nevrátí do stejné řeky. Návrat ke kořenům pro mě znamená návrat k hodnotám, které jako konzervativec zastávám: žít ve státě, který mě nechá co nejvolněji dýchat. Nechá mě, jak se říká, natlouct si pusu, abych se poučila z chyb. Pro mě je důležitá opora široké rodiny, lidí, kteří byli přede mnou. Pořád si s ní uchovávám vztah, protože ji považuji za součást sebe. Vím, kde je moje kotva, kde jsou moje limity a hranice. 

Zajímavý popis konzervatismu, to by ani Václav Klaus neudělal líp… Jako konzervativní dáma teď budete volební lídryní v Praze i pro celou ODS. Máte ji dovést ke snesitelnému výsledku. Vy ale nejste vůdčí typ. 

Nevím, jestli neuvažujeme chybně, když vidíme svět, kde vládnou jen lídři… 

Slovo lídr jsme převzali z anglosaské tradice, je to člověk, který skrze život, myšlenky a schopnosti vede jiné k cíli, a to vy jste nikdy nebyla. 

Byla i nebyla. Ano, nikdy jsem nebyla tím, kdo si hlasitě, dynamicky, zásadově, výrazně vydupával prostor a za ním se řadili ostatní. Měla jsem ale v sobě vždy vnitřní jistotu, že věci mají být tak a tak. To je asi lídrovství jiného typu, ale taková jsem vždy byla. 

Co nabídnete jako superlídr? Konkurence sází na ekonomické sliby. Půjdete stejnou cestou? 

Myslím, že budou vítězit obecnější pohledy než sazby daní. Spatřuji je ve třech momentech. První vidím v úvaze nad tím, co se stane, když českou společnost ovládne levice, ČSSD a komunisté. A když k tomu přičteme kroky prezidenta Zemana, bojím se, že i tu příští vládu bude sestavovat stejně urputně a bezohledně jako tu dnešní. 

Na tom ale stojí kampaň TOP 09. 

Ano, to s nimi od začátku sdílíme. 

Váš kolega Zahradil ale říká, že byste neměli takto hysterizovat dobu a měli byste se věnovat programu. 

Nechci hysterizovat atmosféru, ale sleduji pohyby u komunistů a vidím, jak v Praze sesazují Jiřího Dolejše, komunistu modernějšího střihu, a nasazují stalinistku Martu Semelovou. Totéž na jižní Moravě, kde Miroslav Grebeníček už měl být na nevolitelném místě a je posunut předsedou strany na druhé místo. 

Máte pocit, že komunisté se zase radikalizují? 

Ano, jsem o tom přesvědčena. 

Ale respektujete ČSSD jako demokratickou levicovou stranu, a ta přece bude zřejmě rozhodovat o tom, kam až se KSČM po volbách dostane. Vy ČSSD nevěříte? 

Ne. Vidím hejtmana Zimolu, proti jehož spolupráci s komunisty se postavili studenti. Je to mladý člověk, od něj bych očekávala, že bude zvažovat, jestli nevezme iluze mladým lidem. Ale on komunisty podpořil. Mám strach, když slyším rady prezidenta, na něž čím dál víc členů ČSSD slyší: Opřete se o komunisty, aktivně, či pasivně. Nevěřím socialistům, že udrží komunisty na uzdě. 

Druhé téma, které chcete předložit voličům, je? 

To se týká struktury české společnosti, která se mění. Narůstající počet seniorů, kteří budou přibývat, a nedostatečný sociální systém, který na tuto změnu není nastavený. Mladá generace necítí, že by tu mohla být úspěšná. 

A co v tom nabídnete, když druhý pilíř bude nefunkční nebo minimálně málo nosný? A jak chcete konkurovat ČSSD, která slibuje, že na důchody bude? 

I ČSSD bude muset říci, kde na to vezme. Peníze přicházejí od těch, kteří vydělávají. Jestliže stárneme a těch vydělávajících bude ubývat, musí říct, že těm, kteří vydělávají, budeme muset vzít více. Ale ani to nebude stačit. Ekonom si umí vzít papír a tužku a spočítat, že i když ČSSD zvýší progresivní daň na 30 procent, nebude to stačit. 

A třetí téma? 

Týká se pocitu bezpečí a jistoty života, aby nám nehrozil nárůst extremismu, jak to vidíme na severu i na jihu Čech. Pro mne bylo vítězství, když jsme na kandidátku dostali paní starostku Miklošovou z Obrnic v Ústeckém kraji. Obrnice mají 2 400 obyvatel, 40 procent je Romů, vznikaly problémy. Paní starostka začala pracovat s malými dětmi. Posílila programy ve školkách a na základních školách, školskou knihovnu, práci s rodiči. S kriminalitou nejsou problémy. Jakkoli to zní jednoduše, můžeme říct: máme tady člověka, který už to vyřešil, aniž by o tom sepisoval sáhodlouhé koncepce. 

Proč na řešení nepracovala Nečasova vláda, když viděla, jak se i takzvaně slušní lidé radikalizují? 

Je to jeden z restů, který za námi zůstal a který jsme určitě nezvládli. V této věci jsme nepostoupili ani o krok, tím spíše se k němu ve volbách musíme znovu postavit. 

Kde na to vezmete peníze? 

Třeba paní starostka žádné dotace z rozpočtů neměla. Ale něco jiného je menší komunita a něco jiného velké město. Sázím na iniciativu lidí, protože i paní starostka je dokázala získat. Dobrovolnictví je cesta a zároveň aspekt, který české společnosti chybí. 

Ale to se nedá naučit, je to věc kultury. 

Nedá, je to dlouhodobá, určitě kulturní záležitost. Nemyslím si, že je pro českou společnost nedostupná, ale bude to trvat ještě jednu nebo dvě generace. 

Co nejvíce chybí České republice? 

Sebedůvěra. Jsme jako společnost velmi úspěšní, dobře se nám vede. Ale my sami sebe tak nevidíme a naopak mluvíme o úpadku a neschopnosti. 

Z ODS odchází řada známých lidí. Litujete toho? 

Spousta lidí od nás neodchází. Je pravda, že za poslední měsíc z ODS odešli lidé jako pan Úlehla, Janeček, Boris Šťastný. Nevím, jak se rozhodne Pavel Bém a někteří další. Ale to mě nezneklidňuje. Mně určitě chybět nebudou, ale nejsem sekerník, který by říkal, kdo kam patří. 

Měla jste teď možnost nahlédnout do dění v pražské ODS. Máte pocit, že spory v ní už vedou k nějakému řešení, nebo po volbách vypukne boj nanovo? 

Volby urychlí dění v ODS nejen v Praze. Nestihli jsme udělat kongres, který by vše srovnal ještě před volbami. 

Báli jste se před volbami prát špinavé prádlo? 

V každé straně se tohle odehrávalo, odehrává a bude odehrávat. Ale jestli máte jít s co největší sílou a energií do volební kampaně a neublížit si vnitřně, nemůžete takové věci dělat před volbami. Proto bylo rozumnější předčasný kongres neudělat. Ale čeká nás. 

Budete kandidovat na předsedkyni strany? 

Pokud uspěju ve volbách, pak zřejmě ano, protože si budu moci stoupnout před delegáty a říct, že jsem v rámci možností obstála. 

Problémy ODS nejsou jen v Praze, ale i v jiných regionech. Kde je to nejhorší? 

Byla jsem teď na sněmu na Vysočině a zažila kulturní šok, když jsem porovnávala pražskou ODS s ODS na Vysočině. Tam byli všichni ve shodě a místo úplně rozbité ODS se probouzejí lidé, kteří říkají, tak teď se teda zabojovat musí, ať se děje, co se děje. 

Dostáváte na kandidátky lidi, jako je bývalý ministr školství Petr Fiala. Jak se vám to povedlo? 

Už když nastupoval do funkce ministra, říkala jsem si: tolik lidí si nechce pálit prsty v politice a teď přichází tento muž, vážený v akademické obci. To mě velmi mile překvapilo. A teď i to, že chce jít do voleb pod velmi pochroumanou značkou ODS. Nebylo to ale žádné dramatické lanaření, dokonce ten první impulz vzešel od něho. 

Kolik procent ODS pod vaším vedením získá? 

To po mně chtějí všichni… Je to hodně riskantní, ale já už jsem jednou řekla dvacet procent, tak na tom zůstanu. Vím, že je to hodně vysoko posazená laťka. 

Premiérské místo po volbách asi připadne ČSSD, kde se perou dva muži: Michal Hašek a Bohuslav Sobotka. Kdo z nich je pro vás přijatelnější premiér? 

Pro mě je to prašť jako uhoď, ale on to stejně mezi nimi rozpískne pan prezident. 

(Autor: Petr Fischer)