Miloš Zeman naznačil, že v úterý ohlásí vznik úřednické vlády. Co by to znamenalo pro Českou republiku? 

Pan prezident slyšel názory všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně a všechny deklarovaly, že úřednickou vládu nepodpoří. Tím pádem budou pravděpodobně následovat předčasné volby. Je to rozhodnutí, které je prezidentovi z ústavy dáno, ale ty víkendové rozhovory nejspíš probíhaly ve chvíli, kdy už byl rozhodnutý a nemohly s tím jeho názorem nikterak pohnout. 

Je to pro vás zklamání, nebo jste tušila, že se tak prezident rozhodne? 

Výrazně jsem s tím nepočítala. Ty rozhovory vedly k potvrzení toho, že existuje většina ve Sněmovně, která umožní vznik nové vlády, jež by mohla do řádného termínu voleb dokončit práci, kterou je třeba dokončit. Myslela jsem, že názory politických stran budou pro prezidenta oporou v jeho rozhodování. Počítala jsem proto s variantou, že to pověření získáme my. 

Vznik úřednické vlády, která nejspíš nezíská důvěru Sněmovny znamená, že politická krize v Česku nekončí, ale možná se ještě prohloubí. Ponese za ni z Miloš Zeman od toho okamžiku osobní odpovědnost? 

Určitě pan prezident činí své rozhodnutí s vědomím, že na něm nyní leží odpovědnost nejen za výběr premiéra, ale i za ekonomický vývoj naší země. A že se o tuto odpovědnost s nikým nedělí. Trochu jsem sázela na jeho pragmatismus a na to, že se na problém dívá také jako ekonom. Ekonomické argumenty jsem Miloši Zemanovi předkládala i na naší páteční schůzce. Nevím, co u něj nakonec převážilo. 

Možná jeho mocichtivost, jíž jste se, jak jste nedávno řekla, obávala? 

Bohužel to tak je. Musím to tak vzít. 

Jaké ekonomické argumenty jste Miloši Zemanovi předložila? 

Moje obava byla a stále je, že pokud by se prezident rozhodl pro úřednickou vládu, nečeká nás vývoj, který by svědčil stabilitě. Úřednická vláda nezíská podporu, pak budou předčasné volby, po nich se zas bude tvořit nová vláda, která může mít velkou časovou potíž sestavit a prosadit státní rozpočet na příští rok. Čas poplyne a zahraniční trhy budou reagovat. Hypercitliví investoři si pečlivě hlídají, jak to s kterou zemí vypadá. Analyzují každý krok vlád. Jedno vyjádření paní Merkelové způsobí, že se burza otřese. 

Není to přílišné strašení? Pokud vláda vzešlá z voleb začne úřadovat už na podzim, může stihnout svůj rozpočet sestavit bez potíží. 

Bez potíží to zcela určitě nepůjde. Rozpočet se začíná připravovat během léta, aby byl do 30. září předložen Sněmovně. Během léta tak probíhají jednání mezi ministrem financí a zástupci jednotlivých resortů o jeho podobě. Předčasné volby znamenají, že rozpočet bude tvořit jiná vláda než ta, která ho pak bude prosazovat ve Sněmovně. To je první velký problém. A kdo dnes může říct, že po volbách vznikne nová vláda rychle? Pokud Sněmovna neschválí rozpočet, půjdeme příští rok do rozpočtového provizoria a to by pro naši zemi nebylo nic dobrého. 

Myslíte, že by Miloš Zeman se svým ekonomickým vzděláním takové nebezpečí přehlédl? 

To já nevím, to je otázka na pana prezidenta. Já si přála takové řešení, abychom ty ekonomické ztráty měli co nejmenší. Nyní máme docela dobrou pozici z hlediska úrokových sazeb, které platíme za státní dluhopisy. Na dluhové službě nám to uspoří 30 miliard korun ročně. Představa, že to skočí jinam, tak to jsou šílené peníze. Moc jsem si přála, aby pan prezident řekl jiné rozhodnutí, ale nejspíš jsem to nemohla, bohužel, nijak ovlivnit. 

Premiérkou se podle všeho nestanete. Budete chtít být lídrem ODS pro předčasné volby? 

To jsme já ani nikdo jiný z vedení ODS opravdu ještě neměli čas řešit. Pouze jsme se bavili o tom, zda má být podzimní kongres volební, ale i v tom jsme si pouze vyměnili názory. K žádnému rozhodnutí jsme zatím nedospěli. 

To chápu. Ptal jsem se spíš na to, zda o tom uvažujete, zda si o pozici volebního lídra říct, nebo ji odmítnout. 

Ne, to nemohu odmítnout. My jsme v situaci, kdy si musíme v ODS s chladnou hlavou sednout, říct si, s kým do předčasných voleb půjdeme, s jakými lidmi, s jakým lídrem. Tahle debata je před námi a já pozici lídra nemohu odmítnout, je to mou povinností, stejně jako je to povinností každého dalšího člena vedení. A nejen člověka z vedení, ale i každého úspěšného senátora, nebo zajímavého člověka na kraji, který by to mohl být. Každá síla bude muset být mobilizována, protože půjdeme do velmi těžkých voleb. 

Jaké poučení by si měla ODS z událostí posledních dvou týdnů vzít? 

To je těžká otázka, protože jistě nevíme, co se vlastně stalo. Ukázalo to hlavně, že je třeba upřít zvýšenou pozornost na to, kým se člověk ve vrcholné funkci obklopí. 

Není hlavním úkolem zahájit skutečnou očistu od vlivu mocných podnikatelů a lobbistů? 

Já myslím, že ta očista skutečně zahájena byla. To není, že jsem tři roky něco říkali a v podstatě jsme nic nedělali. Stačí se podívat na dění v pražské ODS a na pražském magistrátu. Myslím, že díky úsilí primátora Svobody s podporou Petra Nečase se dařilo ty lidi z šedé zóny od nás pomalu oddělovat. Je to asi daleko těžší a delší proces, než jsme si mysleli. 

Jak věřit tomu, že Petr Nečas vedl očistu, když jeho pravá ruka například jednala s Ivo Rittigem o tom, kdo bude na kongresu ODS zvolen předsedou? 

To je o vlivu člověka, který přeroste přes míru, která je správná. Ten, kdo nechal takového člověka vyrůst za svými zády, za něj přebírá odpovědnost, což se stalo. Souhlasím s tím, že práci, kterou odvedl Petr Nečas jako premiér i předseda ODS, to znehodnotilo. 

Co nyní musí ODS udělat jako první, aby se po volbách neocitla v pozici marginální politické strany? 

Nepodceňuji programové otázky, ale podstatnější nyní budou naše personální rozhodnutí. Musíme na kandidátní listiny postavit politiky, kteří mají důvěru pravicových voličů. Pokud v tomto budeme hrát zase na nějaké dohody uvnitř našich regionálních organizací – když postavíte toho, dáme vám tam toho – tak bychom byly tragicky mimo to, co pravicový volič očekává.