Jak vnímáte výroční zprávu Bezpečnostní informační služby, která byla v těchto dnech zveřejněna a která upozorňuje na korupci a rozkrádání ve státních a polostátních podnicích?

Vnímám ji jako velmi závažnou a myslím si, že by měla být silným odrazovým můstkem pro vládu, aby přijala nějaká konkrétní řešení. Máme tady popis a analýzu toho, co se děje, a musíme najít nástroj, abychom těchto informací využili a začali věci rozhýbávat a napravovat.

Nebylo by vhodné zvolit rychlý způsob, přistoupit v podnicích s účastí státu, kde byly zjištěny závažné nedostatky, k razantním personálním změnám? Někdo přece nese za tyto podniky odpovědnost. Neměl by stát dát jasně najevo, že takové jednání nebude trpět?

Každý podnik – státní nebo polostátní – náleží pod nějaké ministerstvo. Příslušný ministr by měl zvážit, podle obsahu zprávy, kdo nese odpovědnost a do jaké míry, a při zjištěných a potvrzených skutcích by měly být nelítostně vyvozeny důsledky. Ukazuje se, že veřejnost je velmi zneklidněna, má pocit, že všechno se podaří nějak ututlat, nějak zamést, že nikdo není za nic odpovědný. Musí být nastaven princip – kdo sedí na nějaké židli, zároveň s funkcí přebírá i velký díl odpovědnosti. Tento princip musí být vyvážen: polovinu moci a polovinu odpovědnosti, nikdo se nemůže z odpovědnosti vyvléci.

Neděsí vás, že po šesti letech vlády pod vedením ODS nevládní organizace začínají poukazovat na to, že stát přestává fungovat?

Já si nemyslím, že stát přestává fungovat. To chci zdůraznit, neexistuje něco takového, aby vláda připustila, že by stát přestal fungovat. Možná právě kauzy, kvůli kterým máme pocit, že kolem nás třaskají jako miny, kam šlápneme, tam něco bouchne, jsou důkazem toho, že se situace začala měnit. A že přestává politický vliv, který byl pravděpodobně uplatňován k tomu, aby se velké kauzy, o kterých se mluví mnohem déle než šest let, vzpomeňme případ Stanislava Grosse nebo Mosteckou uhelnou, vůbec neřešily. Dnes se konečně začínají rozhýbávat. Kdo chce vidět dobrý vliv této vlády, vidí ho v tom, že všechno, co bylo dosud pod pokličkou, se dostává ven. Proto máme dojem, když se to děje za této vlády, že ona je nositelem všech těch hrůz, skandálů a nešvarů, ale v podstatě jde o nasbírané kauzy z minula. A k dobru této vlády by mělo být přičteno, že vidí, že se s tím něco musí udělat, že neovlivňuje průběh řízení, nevstupuje do vyšetřování. Důkazem jsou i nebývalé počty žádostí o vydání ústavních činitelů k trestnímu stíhání, a stejně tak fakt, že se začínají šetřit i ty zamrzlé zbrojní kauzy. S tím souvisí, když se toho objeví tolik najednou, a je to stejné, jako když doktor otevře uzavřenou ránu a všechno se vyvalí ven, že to strašně bolí a dlouho trvá, než se rána zahojí. Ale jiná metoda, než ránu otevřít a rozříznout, není. Fakt, že to vláda udělala, je hodně pozitivní.

Nemůže se stát, že se někdo na poslední chvíli lekne a ránu opět uzavře, protože se mohou vyvalit i věci, které nebudou ani pro vaši stranu příjemné? Nejen nedávná kauza odposlechů pražského exprimátora Pavla Béma s podnikatelem Romanem Janouškem, ale i věci z minulosti, jako třeba zázračné zbohatnutí vašeho exministra dopravy Aleše Řebíčka v politice, nebo kauza Promopro současného ministra obrany Saši Vondry?

Ano, může se stát, že to dopadne na všechny strany včetně ODS, že i pro nás to bude složitá situace. Ale takovou věc není možné udělat napůl nebo na čtvrt, to bychom nic nevyřešili. Musíme tuto věc dotáhnout i za cenu, že kdo má nějaký malér a bude možné mu to dokázat, bude uvězněn, pro zdraví společnosti to bude jen dobré.

V minulosti se i v ODS mluvilo o tom, že je třeba stranu očistit od vlivu různých kmotrů. Myslíte si, že očistné mechanismy v ODS s příchodem Petra Nečase do čela strany skutečně nastaly?

Myslím, že ano. Důkazem toho jsou ty projevy, které veřejnost vnímá negativně, co se v různých částech ODS děje. Někde dochází k vnitřním sporům a tlakům, právě proto, že byl nastartován jiný styl, jak chce ODS postupovat. Velmi malé části ODS se to nemusí líbit, a proto se změnám brání.

Daří se to i v pražské ODS? V podzimních volbách mají ODS reprezentovat tváře čtyř významných osobností – Vaše, premiéra Petra Nečase, prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky a pražského primátora Bohuslava Svobody. Neobáváte se, že v říjnu, kdy budou krajské a senátní volby, už nemusí být Svoboda v čele pražské radnice, protože ho pražští občanští demokraté svrhnou?

Já to neočekávám, nemyslím, že k tomu dění v pražské ODS spěje. Ale kdybych tuto teoretickou možnost připustila, považovala bych to za velkou chybu. Myslím, že by to v žádném případě nebylo dobře, protože by veřejnost přestala rozumět tomu, o co se na pražské radnici poslední dva roky snažíme. Ale nevěřím, že se to stane.

Vy jste podporovala Petra Nečase, máte k sobě názorově blízko. Ale rozumíte dnes všem jeho krokům, třeba jmenování Martina Kuby ministrem průmyslu a obchodu, nebo odvolání Jiřího Pospíšila z postu ministra spravedlnosti, či jeho silným výrokům na adresu policie v souvislosti s nedávnou žádostí o vydání Vlasty Parkanové?

Já mám pořád pevný vztah k panu premiérovi, jsem přesvědčena, že je dobrým předsedou vlády. Jsem přesvědčena, že na personální kroky, které dělal, má nárok, i když jsem při odvolání Pospíšila říkala, že podle mého názoru byl dobrým ministrem a prosadil řadu užitečných věcí. Ale musím respektovat, že je to odpovědnost předsedy vlády, který si staví svůj tým. Ani ODS nemá právo premiérovi říkat, koho smí nebo nesmí mít za ministra, zda má být z jižních Čech nebo Ostravy. Myslím, že tohle se děje v politických stranách a že je to špatně. Já bych některé kroky dělala jinak, ale kdybych byla tím šéfem. Ale protože jím nejsem, respektuji kroky premiéra.

Za pár dní nastane další sněmovní rok. Myslíte si, že vzhledem k senátním, krajským a prezidentským volbám bude náročný?

Myslím, že to bude, zejména v první polovině parlamentního roku, tedy od začátku září do prosince, velmi těžké období. Můj vnitřní hlas mi říká, že to bude jedno z nejtěžších období za čtrnáct let, co jsem poslankyní. Odvozuji to od toho, že za prvé tu probíhá nebývalá válka mezi politickými stranami nalevo a napravo, nástroje boje se zostřují, to je vidět volby od voleb, diskuse od diskuse v parlamentu, dochází k nebývalým obstrukcím, jaké jsme neznali, a krajské a senátní volby budou automatickou rozbuškou politické scény. Podzimní volby odezní, až budou ustaveny kraje, vyjednány koalice, a to může trvat až do počátku listopadu. A až tohle skončí, začne ostrý náběh prezidentské kampaně, kdy politické strany využijí parlamentní půdu jako platformu pro debatu. A další prvek, který do toho vstoupí, je ekonomická situace, a už víme, že se debata kolem státního rozpočtu ještě zostří. Očekáváme, že se budou aktivizovat odboráři, už to avizovali, toho využije, stejně jako v minulosti, sociální demokracie. Vzhledem k tomu všemu nás čeká extrémně těžké období.

(Autor: Libuše Frantová)

http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Nemcova-ODS-nema-pravo-rikat-premierovi-kdo-ma-byt-ministr-244449