Z médií

Prezident byl rozhodnut předem

24. června 2013 / rozhovor v médiích

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) už vycítila, že ji prezident sestavením vlády nepověří. Připustila, že kabinet odborníků může rozhodnout o velvyslancích, do státního rozpočtu nebo otázky Temelína by ale bez důvěry sněmovny zasahovat neměl.

 

Prezident Miloš Zeman v Hovorech z Lán jasně naznačil svoji preferenci úřednické vlády… 

Ano, tak jsem tomu porozuměla. 

Co tomu říkáte? 

Museli jsme s tím počítat. Každý, kdo je v politice, ví, že je to prezident, kdo má právo rozhodnout. Překvapilo mě to v tom smyslu, že se vedla v Lánech jednání se všemi politickými subjekty. A pokud strany nezměnily své názory, že nepodpoří úřednickou vládu, tak to znamená, že rozhovory byly marné. K ničemu už prezidenta neinspirovaly, nepomáhaly mu v jeho řešení. Měl ho vybrané dopředu a stanoviska stran to už nemohla změnit. 

Když nastoupí vláda podle střihu prezidenta, už víte, jak se v ODS zachováte? 

Panu prezidentovi jsme říkali, že této vládě podporu nedáme. To je první krok, který se musí uskutečnit ve sněmovně, kdy do 30 dnů od doby, kdy je vláda prezidentem jmenována, musí požádat o důvěru. Pak se otevírá debata, co dál. Pokud důvěru nezíská, prezident má z ústavy druhou možnost, třetí pak předseda sněmovny. Do toho vstupuje sněmovna jako taková, která může navrhnout rozpuštění sebe sama. Do 60 dnů jsou pak předčasné volby. Co bude, neumím odhadnout. Naše stanovisko bylo jasné -nepodpoříme úřednickou vládu. Věděl to a ODS na tom trvá. O dalších možnostech se budeme bavit. 

Některé termíny v ústavě ale nejsou dané. Například mezi prvním a druhým pokusem není pro prezidenta lhůta, jak rychle má vybrat nového premiéra. Je možné, že by i vláda bez důvěry dovládla až do řádných voleb… 

Myslím, že tato možnost není. I to jsme prezidentovi říkali. Víme, že tam lhůty nejsou. Ale pokud by zde existoval náznak toho, že by vláda bez důvěry vládla a pan prezident by nevyužil rychle svého druhého pokusu, bylo by zřejmé, že chce tento kabinet zachovat. V tu chvíli bude asi sněmovna sbírat hlasy na své rozpuštění. 

Mohla by podle vás úřednická vláda udělat taková rozhodnutí, která například současný ministr zahraničí odmítal? Třeba vybrat velvyslance, kteří jsou prezidentovi blízcí? Nebo rozhodnout o tom, kdo dostaví Temelín? 

O velvyslancích by taková vláda myslím rozhodnout mohla. O Temelínu v žádném případě. Stačí si vzpomenout na slova prezidenta Zemana poté, co podával demisi Petr Nečas. Pověřil ho vládnutím v demisi, ale řekl, že v souladu s ústavními zvyklostmi očekává, že vláda nebude dělat závažná a zásadní rozhodnutí. Vznikne-li úřednická vláda, může začít dělat jakékoli rozhodnutí teprve ve chvíli, kdy dostane důvěru. Pokud ji nedostane, je to vláda v demisi stejně jako teď Nečasův kabinet. A podle slov prezidenta tedy nemůže dělat zásadní a důležitá rozhodnutí. 

Zásadní je ale i státní rozpočet a ten by někdo připravit musel… 

To je komplikace, kterou prezident určitě musel zvážit. V Lánech jsem na to kladla důraz, protože jako starý parlamentní matador vím, jaký je to zdlouhavý a riskantní proces. Vpřípadě, že by tato vláda padla a byly předčasné volby, tak by nový kabinet nemohl se základním zákonem dělat vůbec nic. Dostal by ho „nadělený“ od vlády předchozí a minimálně první rok by vůbec nevytvářel svou politiku. 

Tento „nadělený“ rozpočet by ale pravděpodobně vzešel od prázdninové vlády odborníků. 

Vláda může na ministerstvech aktivně něco dělat až poté, co získá důvěru. V tu chvíli má hodně málo času na to, aby něco připravila a změnila to, co připravoval kabinet Petra Nečase. Pokud by chtěla převzít a rozpracovat to, co už zamašličkoval ministr financí Miroslav Kalousek, pak by to mohlo jít. Kdyby ale zašla dál, vtělí do zákona svoji vůli bez toho, aby měla politický mandát. Rozhodovat o tom kruciálním zákoně bez něj by byla velká chyba. 

Může se to ale stát? 

Stát se může úplně všechno. Říkám ale, že to takhle být nemá. 

štítky: # # #