Němcová: Andrej Babiš jde tvrdě za mocí. Chce být premiérem, chce vládu slepit, s kýmkoli bude

nemcova_16_psp28. února 2018 Miroslava Němcová: Andrej Babiš jde tvrdě za mocí. Chce být premiérem, chce vládu slepit, s kýmkoli bude moci

(www.parlamentnilisty.cz) Předseda hnutí ANO Andrej Babiš potřebuje podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové pro vládní spolupráci nějakou demokratickou stranu, která mu poskytne krytí, aby byl na politické scéně i v zahraničí legitimizován. „Jestli mu na to kývnou sociální demokraté a on pak bude o těch největších zvěrstvech hlasovat s komunisty a Okamurou, protože už sociální demokraty nebude potřebovat, je jejich věc. Ale my takhle hloupí nejsme a nikdy neuděláme to, abychom se nechali využít, vyždímat a jen použít naši dobrou, kvalitní značku k tomu, aby on za našimi zády s komunisty a Okamurou udělal všechno, co potřebuje,“ prohlásila v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny. 

 Jak vnímáte, že v době, kdy si připomínáme 70. výročí února 1948, který byl začátkem čtyřiceti let komunistické totalitní diktatury, což bylo jedno z nejtemnějších období naší historie, prezident Miloš Zeman plánuje navštívit sjezd Komunistické strany Čech a Moravy?
Mě to od Miloše Zemana úplně nepřekvapilo, protože jsem si byla jistá, že po svém druhém zvolení teprve smaže veškeré zábrany a ukáže svou pravou tvář. A tu ukazuje. Ukazuje, že nemá úctu k těm, kteří čtyřicet let bojovali za to, abychom byli sebevědomou, zdravou, svobodnou a demokratickou společností, ale má ji naopak k těm, kteří se chovali jako dnešní diktátor Severní Koreje a jakékoli projevy touhy po svobodě zadupávali, vraždili lidi nebo je vyháněli ze země. Spíš mě překvapuje, že si to česká veřejnost nechává líbit. 

 

Váš předseda ODS Petr Fiala napsal: „Strana vyhraje volby, začne vládnout, má k dispozici část medií, mistrně ovládá propagandu a manipulaci, slibuje každému něco a nedodrží skoro nic, protože jí jde jen o moc, dosazuje své lidi do klíčových orgánů, postupně ovládá i bezpečnostní složky, ostatní demokratické strany tomu trochu brání, ale trochu taky spolupracují, neví, co je lepší, a pak už je najednou na všechno pozdě.“ Ale dodal, že pokud někoho napadlo, že popisuje současnost, mýlí se, protože mluvil o KSČ a událostech, které vedly ke komunistickému převratu v únoru 1948. Vidíte také nějaké paralely mezi obdobím, kdy se komunisté prodrali k moci, a dneškem? Já paralelu mezi rokem 1948 a dneškem spatřuji v několika pohledech. Tím prvním jsou vnější okolnosti. Jestliže to tehdy byl Sovětský svaz, který prostřednictvím svých poradců, které sem posílal, přetáčel Českou republiku směrem k totalitní společnosti, nad kterou potom držel svrchovanou moc, tak teď Rusko nepotřebuje posílat nějaké své poradce, protože stačí, když založí řadu dezinformačních serverů a přes ně stejným způsobem, jako to dělali tehdejší vyslanci, ovlivňuje a tlačí českou společnost do kouta a posiluje svůj vliv. V roce 1948 k tomu přispěl blok komunistické strany, na kterou se Sovětský svaz napojil jako na sílu, která mu to umožní, ale dnes tuto sílu nalezlo Rusko v českém prezidentovi republiky, který je obklopen lidmi napojenými na Rusko, například panem Nejedlým. A prezident dává najevo, že jeho nejbližším politickým partnerem je ruský prezident Putin. Dřív měli Sověti ku pomoci komunistickou stranu, dnes mají Rusové ku pomoci prezidenta Miloše Zemana a vedle něj Andreje Babiše a Tomia Okamuru. A vnitřní okolnosti souvisí s domácím tlakem. Andrej Babiš už říká dlouho, že Parlament je zbytečná žvanírna, že je potřeba omezit fungování Parlamentu, zrušit Senát, začíná atak na svobodná média a bezpečnostní složky jako tehdy. Takovými způsoby se u nás po roce 1948 utáhly šrouby a já cítím, že se utahují i dnes. Takže tu paralelu cítím velmi silně. 

Považujete to za tak vážné, že je podle vás dnes ohrožena demokracie podobně jako v roce 1948? 

Cítím to jako vážné, protože každý týden přináší nějaké nové signály. Jestliže jsme minulý týden sledovali přehlídku útoků vůči veřejnoprávním médiím ze strany prezidenta republiky, k němu se přidávají Andrej Babiš i Tomio Okamura, tak dnes jsme svědky útoků na generální inspekci policejních sborů. Dnešní zprávy svědčí o tom, že předseda vlády dvakrát vyzýval jejího šéfa pana Murína, aby se vzdal své funkce, tlačil na něj, potřebuje ho odstranit, a to proto, aby mohl ovlivnit další chod své kauzy. To znamená, aby mohli ti policisté a státní zástupci, kteří vyšetřují jeho věc, být zneváženi, z případu odvoláni a případ byl zameten pod koberec. To je zase druhá věc, která ukazuje, že vedle médií se i policejní složky dostávají pod vládu premiéra Babiše. A on se nezdráhá použít jakýkoli nástroj včetně nátlaku, což je pro demokracii smrtící, pokud by tyto dvě složky, potažmo soudy, nezůstaly svobodné. Třetí příklad určitě najdeme v případu pana Nikulina, o jehož vydání žádají Rusko i Spojené státy americké. A do toho vypráví ministr spravedlnosti, že čelil nátlaku prezidenta a jeho kancléře Mynáře, aby vyhověl vydání Nikulina do Ruska. Každý týden přináší nějaký důkaz, pro veřejnost možná ne tak zjevný, ale já jako politik mám povinnost jednotlivé střípky sledovat a dávat si skládanku dohromady. A proto cítím velmi silně ohrožení toho, že budeme nadále normální demokratickou zemí, která se bude moci porovnávat co do míry demokracie a svobody s Rakouskem nebo Francií, Švédskem či Dánskem, zeměmi, které i přes vady demokratického provozu fungují na bázi lidské svobody. 

Když říkáte, že česká veřejnost možná některé signály nevnímá, alespoň ne včas, neobáváte se, že snaha některých parlamentních stran o uzákonění obecného referenda může být nebezpečná, protože by referendum mohlo být zneužito k manipulacím veřejnosti při hlasování o našem setrvání v evropských společenstvích, což by podle odborníků mohlo vážně ohrozit naši ekonomiku i bezpečnost? Já obecné referendum vidím jako nátlakový prostředek, který je nyní prosazován velmi intenzivně panem Okamurou. Jeho cílem spolu s komunisty je vymanit nás z EU a NATO. Andrej Babiš mezi tím tancuje jako mezi vejci, říká, že chce zůstat v Evropské unii i v NATO, ale zároveň chce s těmito stranami vytvářet koalici, takže si neumím dost dobře představit, jak by to mohlo vypadat. Ale jde o plíživý proces, kdy si společnost ohrožení neuvědomuje tak silně. Mohli bychom hledat různé historické paralely, jednou z nich byl nástup nacistů k moci v Německu, kdy si lidé říkali, že Hitler ví, co chce, oslovila je silná rétorika, nakonec na to všichni doplatili tragédií nezměrných rozměrů. Jenže ten plíživý proces je nebezpečný v tom, že si neuvědomujete, v jakém riziku se ocitáte, a ve chvíli, kdy si to uvědomíte, je už pozdě. Proto si myslím, že je povinností demokratických politiků, jakkoli to teď může vypadat, že nás nikdo nechce poslouchat a že to nikoho nezajímá, ozývat se a na každý z těch momentů, který znamená ohrožení svobody nebo nabourávání parlamentních principů, ústavních principů, ostře reagovat. Obecné referendum, kdyby tam měly být otázky o setrvání v EU nebo NATO, vidím jako zničující nástroj pro demokracii v České republice. 

Miloš Zeman na počátku prvního prezidentského období věšel na Pražský hrad vlajku Evropské unie, mluvil o potřebě přijmout euro, ale když ho kvůli jeho vazbám na Rusko evropští politici nezvali na návštěvy a ani k nám nejezdili, začal Evropskou unii kritizovat. Nemůže se stát něco podobného v případě Andreje Babiše? Začal také jezdit na evropská jednání, chlubil se setkáními s evropskými státníky, ale teď se na summitu EU ukázalo, že nebyl pozván na neformální večeři před summitem Evropské unie, které se zúčastnili vybrání prezidenti a premiéři. Byli mezi nimi i premiéři Slovenska, Irska, Bulharska i Polska. Když bude v Evropě Andrej Babiš ostrakizován, neobrátí se proti unii jako Miloš Zeman? Podle mne Andrej Babiš jde tvrdě za mocí, chce být premiérem, to je jeho nejutkvělejší představa, chce vládu slepit, s kýmkoli bude moci. Ale zároveň je ta moc tak obrovské lákadlo, že ji nechce mít omezenou jen v rámci České republiky, on by byl rád tím velkým hybatelem uvnitř Evropské unie. Záleží mu na tom i byznysově, protože velkou část svého byznysu má v Německu, proto si neumím představit, že by si chtěl sám zavírat dveře do Německa. On by to rád hrál na obě strany, aby tady posílil protiunijní hlasy a zároveň aby v unii vypadal dobře. Ale to nejde. Evropská unie už nás má na takové vedlejší koleji, mám na mysli Andreje Babiše, o prezidentovi netřeba mluvit, stačí se podívat na návštěvy, které k nám jezdí nebo kam jezdí prezident Zeman a víme, že jsme mimo ten normální demokratický svět. Podle mne to nepozvání Babiše minulý týden na večeři, kam byli pozváni představitelé řady zemí včetně slovenského premiéra Fica, určitě nebyla náhoda. V diplomacii se používají jemné signály a tohle byl určitě diplomatický signál: nejste pro nás partner. 

Nemyslíte, že by se i v jeho případě v budoucnu mohl objevit syndrom Miloše Zemana, to znamená, když mne neberete vážně, tak se přikloním na opačnou stranu, na stranu vašich protivníků? Těžko říci. Andrej Babiš postupoval ve všech oblastech byznysu, který dělá, tak, že každý, kdo mu nešel na ruku, kdo s ním nebyl kamarád, kdo nepodléhal jeho tlaku, kdo se jím nenechal řídit a manipulovat, se stal jeho nepřítelem. Zároveň tvrdí, že chce řídit stát jako firmu, což znamená, že by rád určitě využíval tyhle principy i v politice. Vždycky použil všechny nástroje, v případě firem až k jejich faktické likvidaci, stejně je používal i jako představitel státu, mám na mysli všechna ta kontrolní hlášení nebo platební příkazy, kdy se jako člen vlády, ministr financí neštítil likvidace svých podnikatelských konkurentů pomocí moci, kterou získal. Kdybych to posuzovala podle toho, tak je možné, že ten proces „ nejdeš-li se mnou, půjdu proti tobě“, se projeví. 

Andrej Babiš jednoznačně prohlásil, že bude premiérem, nehodlá tuhle funkci nikomu přenechat, byť jeho účast jako trestně stíhaného je vedle jeho někdejší spolupráce s StB největší překážkou pro většinu parlamentních stran. I když mu podporu nabízí vedle KSČM i Tomio Okamura, Babiš SPD ve vládě nechce, proto jedná se sociálními demokraty, přestože delegáti jejich nedávného sjezdu trestní stíhání označili za problém. Myslíte, že sociální demokraté za příslib nějakého počtu křesel ve vládě nebo něco dalšího spolknou, že vládu povede trestně stíhaný premiér? A jaké to bude mít dopady, když ČSSD poruší slib daný voličům?

  Kdo s pacholkem vstoupí ve spolek, je pacholek. Pan Babiš je trestně stíhaný, je vedený v seznamech StB, a jestli sociální demokraté po zkušenosti, kterou s ním udělali v uplynulých letech, naběhnou Zemanovým radám, tak sami sebe sprovodí ze světa. Tím jsem si úplně jistá. Ale já nejsem ten, kdo jim má radit, ať dělají, co umí. Nicméně usnesení jejich sjezdu uvádí, že s trestně stíhanou osobou nemohou být ve vládě, přitom mluví o tom, že jednají o nějakých programových průnicích. Ale to je absolutní nesmysl, buď platí, že někdo nemá vaši důvěru, pak s ním o ničem nejednáte. Když nemáte důvěru k nějaké firmě, tak si ji přece nepozvete domů a nebudete s ní jednat o tom, jak vám vymění podlahu nebo postaví kuchyňskou linku. Vůbec se s ní o tom nebavíte, protože k ní jako k firmě nemáte důvěru. Ale tohle si musí vyřešit sociální demokraté, já jsem přesvědčena, že my v ODS nikdy nesmíme do žádné spolupráce s Andrejem Babišem, protože tady má kolonu 115 hlasů ve sněmovně. On potřebuje nějakou demokratickou stranu, která mu poskytne tohle krytí, aby byl na politické scéně, i v zahraničí, legitimizován. Jestli mu na to kývnou sociální demokraté a on bude o těch největších zvěrstvech hlasovat s komunisty a Okamurou, protože už je nebude potřebovat, je jejich věc. Ale my takhle hloupí nejsme a nikdy to neuděláme. Na to, abychom se nechali využít, vyždímat a jen použít naši dobrou, kvalitní značku k tomu, aby on za našimi zády s komunisty a Okamurou udělal všechno, co potřebuje, bychom doplatili.

28.2.2018 Parlamentni listy

ps_banner

ods_banner

ods_vysocina_banner

vysocina_banner

zdar_banner

vylet_banner

youtube

Twitter